Placené volno: Na kolik dní máte nárok a jak ho správně čerpat

Základní druhy placeného volna v ČR

Dovolená je pro nás všechny životně důležitá - a naštěstí máme v Česku docela slušný systém placeného volna. Každý z nás má ze zákona nárok minimálně na čtyři týdny v roce, státní zaměstnanci a učitelé dokonce na pět. A některé firmy jsou ještě štědřejší, což už je dneska spíš standard než výjimka.

Život ale není jen o dovolené. Občas potřebujeme volno i kvůli věcem, které prostě nejdou naplánovat. Když musíte k doktorovi, máte nárok na placené volno. A když se vám narodí dítě? Tátové můžou vzít placené volno, aby odvezli partnerku do porodnice a zpátky domů.

Nejtěžší životní momenty taky zákon pamatuje citlivým způsobem. Při úmrtí partnera nebo dítěte máte nárok na dva dny volna plus den na pohřeb. U rodičů je to den volna a další, pokud zařizujete pohřeb. Podobně je to i u sourozenců nebo prarodičů.

A co ty šťastnější okamžiky? Na vlastní svatbu máte dva dny (jeden na obřad), na svatbu dítěte den. Dokonce i stěhování kvůli práci vám dává právo na den volna - však to taky každý známe, jak je to náročné.

Pak jsou tu věci, o kterých málokdo ví - třeba den volna na vlastní promoci nebo maturitu. A když vás předvolají k soudu jako svědka? I na to máte nárok na placené volno.

Když přijde povodeň nebo jiná přírodní katastrofa a nemůžete se dostat do práce? I s tím zákon počítá. Stejně tak když uvízne hromadná doprava a vy se prostě nemáte jak dostat do práce.

Fajn věc je taky takzvané sick day neboli volno na zotavenou, které už spousta firem nabízí navíc. Prostě když se necítíte ve své kůži, ale nechcete hned běžet k doktorovi. Většinou jsou to tak tři až pět dní za rok - každá firma to má nastavené po svém.

Dovolená na zotavenou a její výpočet

Dovolená je jednou z nejdůležitějších výhod, kterou nám práce přináší. Každý z nás má ze zákona garantované minimálně čtyři týdny volna ročně - konečně čas na odpočinek, rodinu nebo třeba cestování!

Jasně, někteří kolegové mají dokonce ještě víc - třeba učitelé si užívají pět týdnů a univerzitní profesoři dokonce osm týdnů. To není vůbec špatné, co říkáte?

Abyste měli nárok na plnou dovolenou, musíte u svého zaměstnavatele odpracovat alespoň 60 dní v roce. Nebojte, počítá se do toho i doba, kdy jste třeba nemohli do práce kvůli svátkům nebo když vám do cesty přišlo nějaké to boží dopuštění v podobě extrémního počasí.

Pro všechny, kdo pracují na částečný úvazek, platí jednoduchá matematika - dovolená se krátí úměrně k odpracované době. Takže když máte poloviční úvazek, máte nárok na poloviční dovolenou. Fér, ne?

Během dovolené dostáváte průměrnou mzdu vypočítanou z předchozího čtvrtletí. Šéf by měl plánovat dovolenou tak, abyste si ji mohli vybrat v kuse a do konce roku. Kdyby to náhodou nevyšlo, třeba kvůli naléhavým pracovním povinnostem, není třeba panikařit - máte čas až do konce následujícího roku.

A pozor, tady je důležitá pojistka: pokud vám zaměstnavatel neurčí dovolenou do konce června následujícího roku, můžete si ji naplánovat sami. To se hodí, když máte šéfa, který na plánování dovolených tak trochu zapomíná.

Při odchodu z práce vám musí proplatit nevybranou dovolenou - to je jasná věc. Může vám ale také nařídit vybrat si ji během výpovědní doby, což dává smysl pro obě strany.

Pracovní neschopnost a náhrada mzdy

Když onemocníte a nemůžete do práce, máte nárok na finanční podporu. Prvních 14 dní vám zaměstnavatel vyplácí 60 % z vaší průměrné mzdy, ale pozor - první tři dny nedostanete nic. Je to taková ochranná doba, které se říká karenční. Po dvou týdnech pak přebírá štafetu stát a nemocenské vám začne vyplácet sociálka.

Nemoc není legrace a má svá pravidla. Musíte dodržovat, co vám doktor předepsal, a být tam, kde jste nahlásili. Šéf má právo si to první dva týdny zkontrolovat - a když vás nachytá třeba na nákupu, když máte ležet, může vám ty peníze zkrátit nebo je nedostanete vůbec.

Život ale přináší i jiné situace, kdy potřebujete volno. K doktorovi? Jasně, dostanete placené volno na nezbytnou dobu. A když potřebujete doprovodit člena rodiny k lékaři, platí to samé. Zvlášť citlivě se přistupuje k úmrtí v rodině - tehdy máte nárok na placené volno, délka závisí na tom, o koho šlo.

Svatba? Gratulujeme! Dostanete dva dny volna, jeden z nich placený. Čerství tatínkové mají nárok na volno, když vezou maminku do porodnice a zpět. A když vy nebo vaše dítě promujete? I na to myslí zákon s placeným volnem.

Když dostanete výpověď, máte nárok na půl dne placeného volna týdně během výpovědní doby, abyste si mohli hledat novou práci. Není to moc, ale i to se může hodit.

Moderní firmy často nabízejí i něco navíc. Třeba sick days - skvělá věc, když vás skolí krátká nemoc nebo migréna. Nepotřebujete neschopenku a dostanete obvykle 3-5 dnů ročně. Stačí zavolat šéfovi a říct, že dnes nepřijdete.

Pamatujte jen, že o volno je třeba požádat včas a mít důvod podložený - třeba potvrzením od doktora nebo oddacím listem. Když vás něco překvapí, dejte co nejdřív vědět. Váš zaměstnavatel to ocení a vyhnete se zbytečným problémům.

Překážky v práci na straně zaměstnance

Život nám občas připraví situace, kdy prostě nemůžeme být v práci - a je to naprosto v pořádku. Zákon přesně stanovuje, kdy máme právo zůstat doma a kdy nám dokonce náleží i náhrada mzdy.

Určitě to znáte - potřebujete k zubaři nebo musíte vzít dítě na kontrolu. V takových případech máte nárok na volno po nezbytně nutnou dobu. Šéf vás sice může požádat, abyste si návštěvu naplánovali mimo pracovní dobu, ale ne vždy to jde zařídit. A co je důležité - dostanete za to normální průměrnou mzdu.

Život přináší i radostnější důvody k volnu. Když se vdáváte nebo ženíte, máte nárok na dva dny volna. Jeden z nich je dokonce placený! Bohužel jsou tu i smutnější události - při úmrtí blízkého člena rodiny můžete zůstat doma až čtyři dny a dostanete za ně náhradu mzdy.

Narození miminka? To je přece velká věc! Tatínkové mají právo nejen odvézt maminku do porodnice a zpátky, ale můžou být přímo u porodu. A když pak děťátko do 10 let onemocní, nastupuje ošetřovné.

Stěhujete se? I na to zákon myslí. Dostanete jeden nebo dva dny volna, podle toho, jestli zůstáváte ve stejném městě nebo se stěhujete jinam. A když si před koncem práce potřebujete najít nové místo? I na to máte nárok na volno.

Někdy jsme potřební i pro společnost - třeba když darujeme krev nebo pomáháme při volbách. Za darování krve dokonce dostanete celý den placeného volna. To není špatné, co říkáte?

Studujete při práci? Super! Máte nárok na volno na přednášky, zkoušky i psaní závěrečných prací. Jen to musí být studium, které se hodí i vašemu zaměstnavateli.

Všechna tahle práva jsou daná zákonem a firma je musí respektovat. Někde jsou dokonce ještě velkorysější a v kolektivní smlouvě nabízejí víc. Jen nezapomeňte, že všechno musíte řádně doložit - potvrzením od lékaře, oddacím listem nebo třeba studijními výsledky.

Ošetřování člena rodiny a péče o děti

Každý z nás se někdy ocitne v situaci, kdy musí zůstat doma s nemocným dítětem nebo jiným členem rodiny. Naštěstí máme v Česku dobře nastavený systém, který nám umožňuje vzít si pracovní volno s náhradou mzdy.

Typ placeného volna	Délka volna	Náhrada mzdy
Svatba vlastní	2 dny	100%
Narození dítěte	1 den	100%
Úmrtí přímého rodinného příslušníka	2 dny	100%
Stěhování	1 den	100%
Darování krve	1 den	100%

Představte si běžnou situaci - vaše dítě se v noci probudí s horečkou a vy víte, že zítra nemůže do školky. Co teď? Nemusíte panikařit. Stačí zavolat do práce a k doktorovi, který vám vystaví potřebné potvrzení. Máte nárok zůstat doma až 9 dní, a pokud jste na dítě sami, dokonce 16 dní.

Během ošetřovačky dostanete 60 % ze svého běžného výdělku. Není to sice plná výplata, ale aspoň něco, že? A co je důležité - zaměstnavatel vám tohle volno musí poskytnout, je to váš zákonný nárok.

Život umí být nevyzpytatelný - třeba když školka nečekaně zavře kvůli epidemii nebo když babička, která běžně hlídá, sama onemocní. I na tohle zákon pamatuje. Dokonce i když potřebujete vzít dítě k lékaři na vyšetření nebo ho vyzvednout ze školy, když mu není dobře, máte nárok na placené volno.

Pro těhulky a rodiče dětí do 15 let platí ještě další výhody. Šéf musí brát ohled na jejich situaci při plánování směn a služebních cest. Potřebujete upravit pracovní dobu kvůli vyzvedávání dětí ze školy? Pokud tomu nebrání vážné důvody, musí vám vyhovět.

Celý tenhle systém vlastně říká jednu důležitou věc - rodina je na prvním místě. Když je někdo z našich blízkých nemocný, potřebuje naši péči a podporu. A je fajn, že se nemusíme stresovat tím, že přijdeme o všechny peníze nebo dokonce o práci.

Studijní volno a osobní rozvoj

Každý z nás touží po osobním růstu a lepší budoucnosti. Placené studijní volno je skvělou příležitostí, jak skloubit práci s vlastním rozvojem. Představte si, že můžete studovat, vzdělávat se a přitom nepřijít o příjem - přesně to vám český zákon umožňuje.

Znáte ten pocit, když se chcete posunout dál, ale čas je váš největší nepřítel? Zaměstnavatel vám musí dát prostor na zvyšování kvalifikace, pokud to dává smysl pro vaši práci. A nejlepší na tom je, že dostanete zaplaceno jako za běžný pracovní den.

Máte chuť získat vyšší vzdělání nebo novou kvalifikaci? Zákon je na vaší straně. Ať už potřebujete volno na přednášky, zkoušky nebo psaní závěrečné práce, máte na to nárok. Spousta firem jde dokonce nad rámec zákona - nabízí třeba placené jazykové kurzy nebo možnost vyjet na zahraniční konference.

Řada moderních společností přichází s konceptem sabbatical - delším placeným volnem pro vlastní projekty a rozvoj. Je to jako restart uprostřed kariéry, kdy můžete nabrat nový dech a inspiraci. Zvlášť v IT nebo kreativních oborech je to stále běžnější benefit.

Samozřejmě, nic není zadarmo. Většinou musíte prokázat, že jste pro firmu přínosem a že vaše vzdělávání má smysl. Často se podepisuje kvalifikační dohoda - něco jako férový závazek, že využijete získané znalosti ve prospěch firmy.

V době, kdy se svět mění rychleji než kdy dřív, je průběžné vzdělávání nutností. Firmy, které svým lidem dávají prostor růst, si vlastně pěstují ty nejcennější zaměstnance. Je to investice, která se vyplácí oběma stranám - zaměstnanci získávají nové dovednosti a firma konkurenční výhodu.

Návštěva lékaře během pracovní doby

Zaměstnanec má ze zákona nárok na placené pracovní volno při návštěvě lékaře během pracovní doby. Toto právo je zakotveno v zákoníku práce a souvisejících předpisech, které stanovují podmínky pro čerpání tohoto benefitu. Zaměstnavatel je povinen poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu k návštěvě zdravotnického zařízení, pokud vyšetření nebo ošetření není možné provést mimo pracovní dobu.

Je důležité si uvědomit, že zaměstnanec by měl primárně plánovat své lékařské návštěvy mimo pracovní dobu. Pokud to však není možné, například z důvodu ordinačních hodin lékaře nebo akutního zdravotního stavu, má právo na placené volno. Zaměstnanec musí svému zaměstnavateli předem oznámit plánovanou návštěvu lékaře a po návratu do práce doložit potvrzení o době strávené ve zdravotnickém zařízení.

Náhrada mzdy při návštěvě lékaře se poskytuje ve výši průměrného výdělku za dobu nezbytně nutnou k vyšetření nebo ošetření. To zahrnuje i přiměřenou dobu na cestu do zdravotnického zařízení a zpět. Zaměstnavatel nemůže zaměstnanci bránit v návštěvě lékaře během pracovní doby, pokud je tato návštěva nezbytná a nelze ji realizovat v mimopracovní době.

V praxi často vznikají nejasnosti ohledně rozsahu nezbytně nutné doby. Tato doba se posuzuje individuálně podle konkrétní situace, vzdálenosti zdravotnického zařízení, typu vyšetření a dalších relevantních okolností. Zaměstnavatel může po zaměstnanci požadovat, aby návštěvu lékaře plánoval tak, aby co nejméně narušovala pracovní proces, například na začátek nebo konec pracovní doby.

Specifická situace nastává v případě pravidelných lékařských kontrol nebo dlouhodobé léčby. V těchto případech je vhodné se zaměstnavatelem dohodnout na dlouhodobějším řešení, například úpravě pracovní doby nebo možnosti napracování zameškaného času. Některé firmy mají tuto problematiku upravenou ve svých vnitřních předpisech nebo kolektivních smlouvách, které mohou stanovit podrobnější pravidla pro čerpání tohoto volna.

Je třeba zdůraznit, že nárok na placené volno se vztahuje i na preventivní prohlídky, které jsou ze zákona povinné. To zahrnuje například pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře, zubaře nebo gynekologa. Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnanci absolvování těchto prohlídek a poskytnout mu za tuto dobu náhradu mzdy.

V případě, že zaměstnanec zneužívá možnosti návštěvy lékaře během pracovní doby nebo nedodržuje stanovená pravidla (například nepředkládá potvrzení o návštěvě lékaře), může zaměstnavatel přistoupit k disciplinárním opatřením. Proto je v zájmu obou stran, aby komunikace ohledně návštěv lékaře byla otevřená a transparentní.

Svatba, pohřeb a další osobní události

Zaměstnavatel je ze zákona povinen poskytnout zaměstnanci placené volno při významných osobních událostech. Mezi tyto události patří především vlastní svatba zaměstnance, při které má nárok na dva dny pracovního volna, přičemž za jeden z těchto dnů přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu. V případě účasti na svatbě vlastního dítěte má zaměstnanec nárok na jeden den placeného volna. Stejné podmínky platí i při účasti na svatbě rodičů.

Při úmrtí blízkého rodinného příslušníka má zaměstnanec nárok na významně delší dobu placeného volna. V případě úmrtí manžela, druha nebo dítěte přísluší zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na tři dny, přičemž další den je poskytován na účast na pohřbu těchto osob. Při úmrtí rodiče nebo sourozence zaměstnance, rodiče nebo sourozence jeho manžela, jakož i manžela sourozence zaměstnance, má zaměstnanec nárok na jeden den volna plus další den k účasti na pohřbu těchto osob.

Zaměstnavatel musí také poskytnout placené volno při narození dítěte. Manželovi nebo druhovi je poskytováno pracovní volno k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět. Dále má zaměstnanec nárok na placené volno při vlastním promoci nebo promoci svého dítěte. Mezi další důležité osobní překážky v práci patří také doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení na vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění či úrazu.

V případě stěhování má zaměstnanec nárok na placené volno v délce jednoho dne, pokud se jedná o stěhování v zájmu zaměstnavatele. Při vyhledávání nového zaměstnání před skončením pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele má zaměstnanec nárok na placené volno na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době.

Je důležité zmínit, že zaměstnavatel může v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu stanovit další případy osobních překážek v práci, při kterých přísluší zaměstnanci pracovní volno, případně pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Některé firmy například poskytují placené volno při významných životních jubileích, při darování krve nebo při péči o nemocné dítě nad rámec zákonných povinností.

Zaměstnanec je povinen včas informovat zaměstnavatele o potřebě čerpání tohoto volna a případně doložit důvod jeho čerpání příslušným dokladem, například oddacím listem, úmrtním listem nebo potvrzením o účasti na pohřbu. Pokud zaměstnanec nesplní tyto povinnosti, může zaměstnavatel považovat jeho nepřítomnost v práci za neomluvenou absenci.

Stěhování a vyřizování úředních záležitostí

V souvislosti se stěhováním a vyřizováním nezbytných úředních záležitostí má zaměstnanec nárok na placené pracovní volno. Toto právo je zakotveno v zákoníku práce a souvisejících předpisech, které stanovují podmínky pro jeho čerpání. Při stěhování v zájmu zaměstnavatele přísluší zaměstnanci placené volno v délce až dvou dnů, přičemž jeden den je určen na vlastní stěhování a druhý den na zařizování s tím spojených záležitostí. Pokud se zaměstnanec stěhuje z vlastního zájmu, má nárok na jeden den placeného volna, a to pouze v případě, že se jedná o stěhování v rámci stejné obce.

Vyřizování osobních úředních záležitostí je další oblastí, kde zaměstnanci vzniká nárok na placené volno. Jedná se především o situace, kdy úřední jednání nelze provést mimo pracovní dobu. Zaměstnavatel je povinen poskytnout pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud úkon nelze vykonat mimo pracovní dobu. To zahrnuje například návštěvy státních institucí, jako jsou finanční úřady, úřady práce, obecní úřady či zdravotní pojišťovny. Důležité je, že zaměstnanec musí prokázat, že danou záležitost skutečně nemohl vyřídit v mimopracovní době.

Specifickou situací je také stěhování do služebního bytu, kdy zaměstnavatel obvykle poskytuje větší rozsah pracovního volna, neboť se jedná o změnu bydliště v zájmu organizace. V těchto případech může být poskytnuto i více dnů placeného volna, zejména pokud se jedná o stěhování na větší vzdálenost nebo pokud je třeba zařídit více souvisejících administrativních úkonů.

Zaměstnanec má povinnost o placené volno požádat s dostatečným předstihem a doložit důvody jeho čerpání. V případě stěhování může být vyžadováno předložení nájemní smlouvy nebo kupní smlouvy k nemovitosti, v případě úředních záležitostí pak potvrzení o návštěvě příslušného úřadu. Zaměstnavatel by měl k žádostem přistupovat vstřícně a posuzovat je individuálně s ohledem na konkrétní situaci zaměstnance.

Je třeba zdůraznit, že náhrada mzdy při čerpání tohoto typu placeného volna se poskytuje ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel nemůže toto volno zaměstnanci bezdůvodně odepřít, pokud jsou splněny zákonné podmínky pro jeho poskytnutí. V případě sporu o oprávněnost čerpání placeného volna je rozhodující, zda zaměstnanec skutečně nemohl danou záležitost vyřídit mimo pracovní dobu a zda se jednalo o nezbytnou záležitost.

Zaměstnavatelé často upravují podmínky poskytování placeného volna ve vnitřních předpisech nebo kolektivních smlouvách, kde mohou být stanoveny výhodnější podmínky, než stanovuje zákon. Některé organizace například poskytují více dnů placeného volna na stěhování nebo rozšiřují okruh situací, kdy lze o placené volno požádat.

Placené volno není jen výsada, ale základní právo každého pracujícího člověka. Je to čas, který nám umožňuje načerpat síly, věnovat se rodině a žít plnohodnotný život mimo práci.

Kristýna Horáková

Náhrada mzdy při placeném volnu

Zaměstnanec má v určitých životních situacích nárok na placené volno, během kterého mu přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Tato náhrada mzdy představuje kompenzaci za dobu, kdy zaměstnanec nemůže vykonávat práci z důvodů stanovených zákonem nebo kolektivní smlouvou. Zákoník práce přesně vymezuje situace, při kterých má zaměstnanec nárok na pracovní volno s náhradou mzdy.

Při výpočtu náhrady mzdy se vychází z průměrného hodinového výdělku, který se stanovuje z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v tomto období. Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí. Zaměstnavatel musí průměrný výdělek přepočítat vždy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí.

V případě svatby zaměstnance činí náhrada mzdy dva dny, přičemž za jeden den zaměstnanci přísluší náhrada mzdy. Při úmrtí rodinného příslušníka má zaměstnanec nárok na dva až čtyři dny placeného volna s náhradou mzdy, v závislosti na blízkosti příbuzenského vztahu a nutnosti organizace pohřbu. Při narození dítěte náleží otci pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu pro převoz matky do zdravotnického zařízení a zpět.

Zaměstnavatel je povinen poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy také při preventivních lékařských prohlídkách, vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, pokud je nelze provést mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy přísluší i při doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení, zejména v případě doprovodu dítěte nebo těhotné manželky.

Specifickou kategorií je placené volno při zvyšování kvalifikace zaměstnance. Pokud je zvyšování kvalifikace v souladu s potřebami zaměstnavatele, má zaměstnanec nárok na pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. To se týká například účasti na výuce, přípravy a vykonání zkoušek nebo vypracování závěrečné práce.

Náhrada mzdy při placeném volnu nesmí být nižší než minimální mzda a musí respektovat všechny zákonné příplatky a další složky mzdy, na které by měl zaměstnanec nárok, kdyby pracoval. Zaměstnavatel nemůže svévolně krátit náhradu mzdy ani podmiňovat její vyplacení dodatečnými požadavky, které nejsou stanoveny zákonem nebo kolektivní smlouvou.

V některých případech může kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis zaměstnavatele stanovit výhodnější podmínky pro poskytování placeného volna a náhrady mzdy, než stanoví zákon. Zaměstnavatel může například rozšířit okruh situací, při kterých zaměstnanci náleží placené volno, nebo prodloužit jeho délku. Vždy však musí být dodrženy minimální standardy stanovené zákoníkem práce.