Právní podstata dohody o vypořádání SJM
Dohoda o vypořádání společného jmění manželů představuje významný právní institut, jehož prostřednictvím bývalí manželé upravují své majetkové poměry po zániku manželství. Jedná se o dvoustranné právní jednání, které musí splňovat všechny náležitosti stanovené občanským zákoníkem. Základním předpokladem platnosti této dohody je její písemná forma, přičemž podpisy účastníků musí být úředně ověřeny.
V rámci dohody o vypořádání SJM manželé určují, jakým způsobem si rozdělí majetek a závazky, které během manželství nabyli do společného jmění. Právní podstata této dohody spočívá v tom, že transformuje společné vlastnictví na vlastnictví individuální. Manželé si mohou majetek rozdělit v jakémkoliv poměru, který si dohodnou, přičemž není nutné dodržovat zásadu rovnosti podílů. Důležité je, aby dohoda byla dostatečně určitá a srozumitelná, aby bylo jasné, který majetek připadne kterému z bývalých manželů.
Zákon stanoví, že vypořádání společného jmění manželů nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí se dotýkat práv třetích osob. Pokud by dohoda zasahovala do práv věřitelů, mohli by se tito domáhat relativní neúčinnosti takové dohody. Proto je důležité při sepisování dohody myslet i na existující závazky vůči třetím osobám a jejich vypořádání řešit transparentně.
Z právního hlediska je podstatné, že dohoda o vypořádání SJM má účinky ex tunc, tedy zpětně ke dni zániku společného jmění manželů. To znamená, že právní vztahy mezi bývalými manžely se posuzují, jako by k vypořádání došlo již v okamžiku zániku SJM. Tato skutečnost má význam zejména pro určení okamžiku nabytí vlastnického práva k jednotlivým složkám majetku.
Dohoda o vypořádání SJM může zahrnovat i další ujednání, například o způsobu užívání společné nemovitosti do doby jejího faktického rozdělení, o splátkovém kalendáři případných vzájemných kompenzací nebo o způsobu vypořádání společných dluhů. Je však třeba pamatovat na to, že taková ujednání nesmí být v rozporu s kogentními ustanoveními právních předpisů.
Právní účinky dohody nastávají okamžikem její účinnosti, přičemž v případě nemovitostí evidovaných v katastru nemovitostí je nutný vklad vlastnického práva do katastru. Do té doby jsou bývalí manželé vázáni obsahem dohody, ale vlastnické právo k nemovitostem nepřechází. V případě movitých věcí dochází k převodu vlastnictví již samotnou účinností dohody.
Významným aspektem právní podstaty dohody je také její závaznost pro obě strany. Po uzavření dohody ji nelze jednostranně měnit ani od ní odstoupit, ledaže by taková možnost byla v dohodě výslovně sjednána nebo by byly splněny zákonné důvody pro odstoupení od smlouvy.
Náležitosti písemné dohody mezi manžely
Písemná dohoda mezi manžely o vypořádání společného jmění manželů musí splňovat určité formální a obsahové požadavky, aby byla platná a právně vymahatelná. Základním předpokladem je písemná forma dohody, která je ze zákona povinná. V dohodě musí být jasně identifikovány obě smluvní strany, tedy manželé nebo bývalí manželé, včetně jejich osobních údajů, jako jsou jména, data narození a trvalá bydliště.
Dohoda musí obsahovat přesný a detailní soupis veškerého majetku, který byl součástí společného jmění manželů, včetně nemovitostí, movitých věcí, finančních prostředků, cenných papírů, podílů v obchodních společnostech a družstvech. Stejně tak je nezbytné uvést všechny společné závazky a dluhy. U každé položky by měla být uvedena její hodnota, případně způsob jejího určení.
V dohodě musí být jednoznačně stanoveno, jakým způsobem bude majetek mezi manžely rozdělen. To znamená, že musí být jasně určeno, která konkrétní věc či právo připadne kterému z manželů. Pokud dochází k vzájemnému finančnímu vyrovnání, musí být přesně stanovena výše případných finančních kompenzací a termíny jejich úhrady.
Důležitou součástí dohody je také vypořádání společného bydlení manželů. Je třeba určit, kdo bude nadále užívat společnou nemovitost, případně jakým způsobem bude řešeno vystěhování jednoho z manželů. Pokud je součástí společného jmění nemovitost, je nutné v dohodě uvést všechny náležitosti potřebné pro zápis do katastru nemovitostí.
V případě existence společných dluhů musí dohoda obsahovat jasné ustanovení o tom, který z manželů převezme odpovědnost za jejich splácení. Je vhodné pamatovat na to, že věřitel není dohodou manželů vázán a může požadovat plnění po kterémkoli z nich, proto je důležité upravit i případné regresní nároky mezi manžely.
Dohoda by měla obsahovat také ustanovení o tom, jak budou řešeny případné budoucí spory týkající se jejího výkladu nebo plnění. Je vhodné zahrnout i ustanovení o tom, že manželé prohlašují, že uvedený seznam majetku je úplný a že žádný další majetek, který by měl být předmětem vypořádání, neexistuje.
V případě, že součástí vypořádání jsou věci, které vyžadují zvláštní formu převodu (například automobil), měla by dohoda obsahovat i závazek poskytnout potřebnou součinnost při těchto převodech. Manželé by měli v dohodě potvrdit, že si její obsah přečetli, rozumí mu a souhlasí s ním. Dohoda musí být opatřena datem uzavření a podpisy obou manželů, přičemž pravost podpisů musí být úředně ověřena, pokud je předmětem dohody nemovitost zapisovaná do katastru nemovitostí.
Lhůta pro uzavření dohody po rozvodu
Po rozvodu manželství nastává důležitá fáze, kdy je třeba vypořádat společné jmění manželů. Zákon stanoví jasnou lhůtu tří let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství pro uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů. Tato lhůta je pevně daná a její nedodržení může mít závažné právní následky. V případě, že se bývalí manželé nedohodnou v této zákonné lhůtě, nastupuje zákonná domněnka vypořádání, která může být pro obě strany značně nevýhodná.
Je důležité si uvědomit, že dohoda o vypořádání společného jmění manželů musí mít písemnou formu a podpisy na ní musí být úředně ověřeny. Tento požadavek je stanoven zákonem a jeho nedodržení způsobuje absolutní neplatnost dohody. Bývalí manželé si mohou majetek rozdělit jakýmkoliv způsobem, na kterém se dohodnou, nemusí tedy nutně dodržovat zásadu rovnosti podílů. Mohou například zohlednit, kdo se více podílel na získání majetku nebo kdo bude pečovat o nezletilé děti.
V průběhu tříleté lhůty mohou bývalí manželé uzavřít i několik dílčích dohod o vypořádání společného jmění. Není nutné vypořádat veškerý majetek najednou, lze postupovat po částech. Každá taková dohoda však musí splňovat všechny zákonné náležitosti. Pokud se týká nemovitostí, je nutné podat návrh na vklad do katastru nemovitostí, aby došlo k převodu vlastnického práva.
Nedodržení tříleté lhůty má závažné důsledky. Po jejím marném uplynutí nastupuje nevyvratitelná právní domněnka, podle které platí, že movité věci jsou ve vlastnictví toho z manželů, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou bývalých manželů jsou stejné. Stejně se posoudí i ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy.
Zákonná domněnka vypořádání může být pro bývalé manžele velmi nevýhodná, protože nemusí odpovídat jejich skutečným představám o spravedlivém rozdělení majetku. Proto je vždy lepší dosáhnout dohody v zákonné lhůtě. Uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů je možné i před rozvodem manželství, taková dohoda však nabývá účinnosti až právní mocí rozsudku o rozvodu.
V praxi se často stává, že bývalí manželé odkládají vypořádání společného jmění na poslední chvíli. To není rozumné, protože vyjednávání o rozdělení majetku může být časově náročné a může vyžadovat i odbornou pomoc právníků nebo znalců. Je proto vhodné začít s přípravou dohody co nejdříve po rozvodu, případně již v průběhu rozvodového řízení. Tím se předejde stresu z časové tísně a možným komplikacím spojeným s uplynutím zákonné lhůty.
Soupis veškerého společného majetku a závazků
Manželé v rámci společného jmění manželů vlastní následující majetek a závazky, které jsou předmětem vypořádání. Nemovitý majetek zahrnuje rodinný dům č.p. 245 na parcele 789/12 v katastrálním území Horní Lhota, včetně všech součástí a příslušenství, který byl pořízen během trvání manželství z společných prostředků manželů. K nemovitosti náleží také přilehlá zahrada o výměře 850 m² a samostatně stojící garáž. Hodnota nemovitého majetku byla stanovena na základě znaleckého posudku č. 2023/156 na částku 4.850.000 Kč.
Součástí společného jmění je také osobní automobil značky Škoda Octavia, rok výroby 2019, RZ 5A2 4567, jehož aktuální tržní hodnota činí 385.000 Kč. Dále manželé vlastní vybavení domácnosti v celkové hodnotě 280.000 Kč, které zahrnuje zejména kuchyňskou linku včetně spotřebičů, obývací stěnu, sedací soupravu, ložnici, dětský pokoj a další běžné vybavení domácnosti.
Na bankovních účtech vedených u České spořitelny, a.s., mají manželé společné úspory ve výši 345.000 Kč. Manželé jsou také vlastníky podílových fondů u společnosti Amundi v celkové hodnotě 250.000 Kč. Do společného jmění manželů patří také členský podíl v bytovém družstvu Nový domov, jehož hodnota je stanovena na 850.000 Kč.
Ze závazků je třeba vypořádat hypoteční úvěr u Komerční banky, a.s., s aktuálním zůstatkem 2.450.000 Kč, který byl použit na financování rodinného domu. Dále spotřebitelský úvěr u společnosti Home Credit v původní výši 200.000 Kč, ze kterého zbývá doplatit 145.000 Kč, který byl použit na pořízení automobilu. Manželé mají také společný závazek vůči rodičům manžela ve výši 300.000 Kč, který vznikl na základě písemné smlouvy o půjčce ze dne 15.3.2020.
Do společného jmění manželů patří také příjmy z pronájmu nebytových prostor v přízemí rodinného domu, které činí 15.000 Kč měsíčně. Během trvání manželství byly z těchto příjmů vytvořeny úspory ve výši 180.000 Kč, které jsou uloženy na spořicím účtu. Manželé vlastní také společnou sbírku uměleckých předmětů, zejména obrazů regionálních umělců, jejíž hodnota byla odhadnuta na 120.000 Kč.
V rámci podnikatelské činnosti manžela, která byla vykonávána během trvání manželství, vznikl obchodní podíl ve společnosti ABC s.r.o., jehož hodnota je stanovena na 450.000 Kč. Součástí vypořádání jsou také pohledávky z obchodního styku této společnosti ve výši 85.000 Kč a závazky ve výši 65.000 Kč. Veškerý uvedený majetek a závazky byly pořízeny či vznikly za trvání manželství a jsou součástí společného jmění manželů, které je předmětem vypořádání v rámci této dohody.
Způsoby rozdělení nemovitostí a movitých věcí
Při vypořádání společného jmění manželů je třeba věnovat zvláštní pozornost rozdělení nemovitých a movitých věcí. Nemovitosti představují zpravidla nejhodnotnější součást společného jmění manželů a jejich rozdělení vyžaduje pečlivé zvážení všech okolností. Nejčastějším způsobem vypořádání nemovitostí je přechod vlastnického práva na jednoho z manželů, přičemž druhý manžel získává odpovídající finanční vyrovnání. Toto řešení je praktické zejména v případech, kdy jeden z manželů má k nemovitosti silnější vztah nebo ji využívá k podnikání.
| Parametr |
Dohoda o vypořádání SJM |
Soudní vypořádání SJM |
| Forma |
Písemná |
Soudní rozhodnutí |
| Časová náročnost |
Dny až týdny |
Měsíce až roky |
| Náklady |
Notářský poplatek |
Soudní poplatek + právní zastoupení |
| Nutnost souhlasu |
Obou manželů |
Rozhoduje soud |
| Lhůta pro vypořádání |
3 roky od zániku SJM |
3 roky od zániku SJM |
V případě více nemovitostí lze přistoupit k jejich rozdělení mezi oba manžely, kdy každý získá do výlučného vlastnictví konkrétní nemovitost. Je důležité zohlednit nejen tržní hodnotu nemovitostí, ale také jejich využitelnost a význam pro každého z manželů. Při tomto způsobu rozdělení je nutné myslet i na případné hypoteční závazky vázané k nemovitostem a jejich převzetí jedním z manželů.
U movitých věcí je situace často komplikovanější vzhledem k jejich množství a různorodosti. Základním principem je rozdělení věcí podle jejich faktického užívání a potřebnosti pro každého z manželů. Vybavení domácnosti se obvykle rozděluje podle toho, kdo bude nadále užívat společnou domácnost, případně podle toho, kdo si zařizuje nové bydlení. Osobní věci, jako oblečení, šperky či pracovní nástroje, zpravidla připadnou tomu z manželů, který je běžně užívá.
Specifickou kategorií jsou motorová vozidla, kde se přihlíží k tomu, který z manželů vozidlo převážně využívá nebo potřebuje pro svou práci či péči o děti. Při rozdělení cenných movitých věcí, jako jsou umělecká díla, starožitnosti nebo sbírky, je vhodné nechat vypracovat znalecký posudek pro stanovení jejich skutečné hodnoty a zajištění spravedlivého rozdělení.
V dohodě o vypořádání společného jmění manželů je nezbytné přesně specifikovat všechny rozdělované věci, včetně jejich identifikačních údajů. U nemovitostí to znamená uvedení údajů z katastru nemovitostí, u vozidel identifikační číslo VIN a registrační značku. Důležitou součástí dohody je také ustanovení o vzájemném finančním vypořádání, pokud hodnota přidělených věcí není stejná pro oba manžely.
V případě, že některé věci zůstanou v podílovém spoluvlastnictví obou manželů, je nutné v dohodě upravit pravidla jejich správy a užívání. Toto řešení se využívá zejména u nemovitostí, které nelze fakticky rozdělit nebo když si oba manželé přejí zachovat určitý majetek ve společném vlastnictví, například z důvodu jeho využití pro děti nebo jako investici. Podílové spoluvlastnictví však může v budoucnu přinášet komplikace při správě majetku, proto je vhodnější preferovat jasné rozdělení věcí mezi manžely.
Vypořádání společných dluhů a pohledávek
Při vypořádání společného jmění manželů je nezbytné věnovat zvláštní pozornost společným dluhům a pohledávkám, které vznikly během trvání manželství. Tato oblast představuje často komplikovanou součást majetkového vypořádání, jelikož zahrnuje závazky vůči třetím osobám i vzájemné finanční vztahy mezi manželi. V rámci dohody o vypořádání SJM musí být jasně stanoveno, který z manželů převezme odpovědnost za konkrétní dluhy a kdo bude oprávněn vymáhat případné pohledávky.
Společné dluhy vzniklé během manželství zůstávají i po rozvodu závazkem obou manželů, dokud nedojde k jejich vypořádání. Je důležité si uvědomit, že věřitelé nejsou vázáni dohodou mezi manželi o převzetí dluhu jedním z nich a mohou nadále požadovat plnění po kterémkoli z bývalých manželů. Proto je zásadní v dohodě o vypořádání SJM přesně specifikovat, který z manželů bude odpovědný za splácení konkrétních dluhů, včetně případné kompenzace, pokud by druhý manžel musel dluh uhradit místo toho, kdo jej podle dohody převzal.
Při vypořádání pohledávek je třeba zohlednit nejen pohledávky vůči třetím osobám, ale také vzájemné vypořádání investic a nákladů, které jeden z manželů vynaložil ze svých výlučných prostředků ve prospěch společného jmění. Typickým příkladem může být situace, kdy jeden z manželů vložil do rekonstrukce společné nemovitosti prostředky získané dědictvím nebo darem, tedy ze svého výlučného majetku. V takovém případě má právo na kompenzaci těchto prostředků v rámci vypořádání SJM.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat také hypotečním úvěrům a jiným dlouhodobým závazkům. V případě hypotéky na společnou nemovitost je obvyklé, že nemovitost připadne tomu z manželů, který bude schopen zajistit další splácení hypotéky. To často vyžaduje součinnost s bankou a případnou změnu úvěrové smlouvy. Druhý manžel by měl být z úvěrového vztahu pokud možno vyvázán, aby nebyl nadále zatížen tímto závazkem.
Součástí vypořádání mohou být také společné podnikatelské závazky nebo pohledávky z podnikání. Je nezbytné přesně definovat, jak budou tyto závazky a pohledávky rozděleny, včetně stanovení odpovědnosti za případné budoucí nároky třetích osob související s podnikatelskou činností během trvání manželství.
Dohoda o vypořádání SJM by měla obsahovat také ustanovení o vzájemné součinnosti bývalých manželů při řešení případných budoucích komplikací souvisejících se společnými dluhy a pohledávkami. To zahrnuje například povinnost informovat druhého manžela o významných skutečnostech týkajících se převzatých závazků nebo vymáhaných pohledávek, případně poskytnout potřebnou součinnost při jednání s věřiteli nebo dlužníky.
V neposlední řadě je vhodné v dohodě pamatovat i na případné sankce nebo následky pro případ, že by některý z manželů neplnil své povinnosti vyplývající z dohody o vypořádání společných dluhů a pohledávek. Tím lze předejít budoucím sporům a zajistit efektivní vymahatelnost vzájemných práv a povinností.
Ověření podpisů na dohodě
Při uzavírání dohody o vypořádání společného jmění manželů nebo dohody o rozdělení společného jmění manželů je nezbytné úřední ověření podpisů obou manželů. Tento požadavek vyplývá přímo ze zákona a jeho nedodržení by znamenalo neplatnost celé dohody. Úřední ověření podpisů, také známé jako legalizace, slouží k potvrzení pravosti podpisů a identity osob, které dokument podepisují.
Ověření podpisů lze provést několika způsoby. Nejčastěji manželé navštíví notáře nebo Czech POINT, kde prokáží svou totožnost platnými doklady. Notář nebo pracovník Czech POINTu následně ověří jejich podpisy přímo na místě. Je důležité, aby oba manželé byli při ověřování osobně přítomni a dokument podepsali před úřední osobou. Alternativně lze využít služeb krajských či obecních úřadů, které jsou rovněž oprávněny k ověřování podpisů.
Při ověřování podpisů je třeba počítat s určitým poplatkem, který se liší podle místa ověření. Notářské ověření bývá zpravidla dražší než ověření na Czech POINTu nebo úřadě. Za každý ověřený podpis se platí samostatně, tedy při dohodě o vypořádání SJM budou manželé platit za ověření dvou podpisů.
Je důležité si uvědomit, že samotné ověření podpisů neznamená kontrolu obsahu dohody. Úřední osoba pouze potvrzuje, že dokument skutečně podepsaly uvedené osoby. Kontrola zákonnosti a správnosti obsahu dohody není součástí procesu ověřování podpisů. Proto je vhodné před podpisem dohody konzultovat její obsah s právníkem, který může posoudit, zda jsou všechna ustanovení v souladu se zákonem a zájmy obou stran.
V případě, že je dohoda o vypořádání SJM součástí řízení o rozvodu manželství, musí být podpisy ověřeny ještě před podáním návrhu na rozvod. Dohoda s ověřenými podpisy se pak přikládá k návrhu na rozvod jako jedna z klíčových příloh. Soud následně posoudí, zda je dohoda v souladu se zákonem a dobrými mravy.
Pokud by manželé předložili dohodu bez úředně ověřených podpisů, soud by ji nemohl akceptovat jako platnou součást rozvodového řízení. To by mohlo vést k průtahům v řízení nebo nutnosti vypořádání SJM soudní cestou, což je časově i finančně náročnější varianta. Proto je důležité věnovat procesu ověření podpisů náležitou pozornost a zajistit jej v dostatečném předstihu před zahájením rozvodového řízení.
V některých případech může být jeden z manželů v zahraničí. I v takové situaci je možné zajistit ověření podpisu, a to prostřednictvím zastupitelského úřadu České republiky v dané zemi. Tento postup však může být časově náročnější a je třeba s ním počítat při plánování celého procesu rozvodu a vypořádání společného jmění manželů.
Zápis nemovitostí do katastru nemovitostí
Po uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů nebo dohody o rozdělení společného jmění manželů je nezbytné provést zápis změn vlastnických práv do katastru nemovitostí. Tento proces je klíčový pro právní jistotu obou bývalých manželů a zajištění jejich vlastnických práv k nemovitostem, které byly předmětem vypořádání.
Návrh na vklad do katastru nemovitostí musí být podán nejpozději do tří let od zániku společného jmění manželů, jinak může dojít k uplatnění zákonné domněnky vypořádání. Při podání návrhu na vklad je třeba přiložit originál nebo úředně ověřenou kopii dohody o vypořádání SJM či dohody o rozdělení společného jmění manželů. Katastrální úřad vyžaduje také další dokumenty, zejména pravomocný rozsudek o rozvodu manželství.
Samotný návrh na vklad musí obsahovat přesné označení účastníků řízení, tedy bývalých manželů, včetně jejich identifikačních údajů. Dále je nutné specifikovat dotčené nemovitosti podle jejich zápisu v katastru nemovitostí a uvést číslo listu vlastnictví. V návrhu musí být jasně uvedeno, jaké právo má být do katastru zapsáno, tedy změna vlastnických práv na základě dohody o vypořádání SJM.
Katastrální úřad po podání návrhu na vklad vyznačí v katastru nemovitostí plombu, která signalizuje, že právní vztahy k dané nemovitosti jsou dotčeny změnou. Následně úřad přezkoumá, zda jsou splněny všechny zákonné podmínky pro provedení vkladu. Kontroluje především, zda je dohoda o vypořádání SJM uzavřena v předepsané formě, zda jsou účastníci řízení oprávněni nakládat s předmětem právního úkonu a zda je právní úkon učiněn v předepsané formě.
Správní poplatek za návrh na vklad práva do katastru nemovitostí činí 2000 Kč. Tento poplatek lze uhradit kolkovými známkami nebo bezhotovostním převodem. V případě více nemovitostí uvedených v jedné dohodě se poplatek platí pouze jednou.
Po provedení vkladu katastrální úřad zašle účastníkům řízení vyrozumění o tom, že byl proveden vklad do katastru nemovitostí. Právní účinky vkladu vznikají zpětně ke dni podání návrhu na vklad. To znamená, že od tohoto okamžiku jsou bývalí manželé oprávněni samostatně nakládat s nemovitostmi, které jim byly dohodou přiděleny.
Je důležité si uvědomit, že dokud není proveden vklad do katastru nemovitostí, nemohou bývalí manželé s nemovitostmi efektivně nakládat, například je prodat nebo zatížit zástavním právem. Proto je vhodné podat návrh na vklad co nejdříve po uzavření dohody o vypořádání SJM. V případě nejasností nebo složitějších majetkových vztahů je doporučeno využít služeb právního zástupce, který zajistí správnost všech dokumentů a hladký průběh řízení před katastrálním úřadem.
Majetek je jen prostředek k životu, ale láska byla vždy tím pravým bohatstvím. Když se rozdělí majetek, duše zůstává prázdná
Květoslava Nováková
Daňové povinnosti při převodu majetku
V souvislosti s vypořádáním společného jmění manželů je třeba věnovat pozornost daňovým aspektům, které s převodem majetku souvisejí. Při rozdělení majetku v rámci dohody o vypořádání SJM je důležité si uvědomit, že samotné vypořádání společného jmění manželů není předmětem daně z příjmů. Tento princip vychází z ustanovení zákona o daních z příjmů, který výslovně stanoví, že příjmy z vypořádání společného jmění manželů nejsou předmětem daně.
Situace je však složitější v případě, kdy dochází k následnému prodeji majetku, který byl získán v rámci vypořádání SJM. Pro účely stanovení daně z příjmů při následném prodeji se doba vlastnictví počítá již od původního nabytí majetku do společného jmění manželů. To je významné zejména u nemovitostí, kde zákon stanoví časový test pro osvobození od daně z příjmů při jejich prodeji.
V případě převodu nemovitostí v rámci vypořádání SJM je nutné pamatovat také na daň z nemovitých věcí. Nabyvatel nemovitosti je povinen podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí do konce ledna následujícího roku po roce, ve kterém došlo k převodu vlastnictví. Tato povinnost platí i v případě, že nemovitost byla převedena v rámci dohody o vypořádání společného jmění manželů.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat také dani z přidané hodnoty, pokud je některý z manželů plátcem DPH a převáděný majetek byl používán k podnikatelské činnosti. V takovém případě může být převod majetku považován za zdanitelné plnění a může vzniknout povinnost odvést DPH. Je proto vhodné konzultovat tyto situace s daňovým poradcem, který může pomoci správně posoudit daňové dopady převodu.
Při vypořádání SJM dohodou je také důležité myslet na správné ocenění převáděného majetku. I když samotné vypořádání není předmětem daně, hodnota majetku uvedená v dohodě může mít význam pro budoucí daňové povinnosti. Například při pozdějším prodeji majetku bude tato hodnota důležitá pro stanovení základu daně z příjmů.
V některých případech může být součástí vypořádání SJM také převod podílu v obchodní společnosti. V takovém případě je nutné zohlednit specifická pravidla pro zdanění příjmů z převodu obchodního podílu. Pokud dojde k následnému prodeji takového podílu, aplikuje se zde rovněž časový test pro osvobození od daně z příjmů, přičemž doba držby se počítá od původního nabytí do SJM.
Manželé by měli při uzavírání dohody o vypořádání SJM věnovat pozornost i správnému formulování jednotlivých ustanovení tak, aby bylo jasné, který majetek připadá kterému z manželů. Tato přesnost je důležitá nejen z právního hlediska, ale i z pohledu případných budoucích daňových povinností. Je vhodné v dohodě přesně specifikovat hodnotu jednotlivých položek majetku a případné vzájemné vyrovnání mezi manžely.
Následky nedodržení zákonné lhůty pro vypořádání
Nedodržení zákonné tříleté lhůty pro vypořádání společného jmění manželů má závažné právní následky, které jsou stanoveny přímo zákonem. Pokud bývalí manželé v této lhůtě neuzavřou dohodu o vypořádání SJM nebo nepodají návrh na soudní vypořádání, nastává ze zákona nevyvratitelná právní domněnka vypořádání. Tato domněnka znamená, že se majetek vypořádá zákonem stanoveným způsobem, bez ohledu na skutečnou vůli bývalých manželů.
V případě movitých věcí platí, že se každý z bývalých manželů stává výlučným vlastníkem těch věcí, které fakticky užívá pro svou potřebu, potřebu své rodiny a domácnosti. To může být problematické zejména u cenných movitých věcí, jako jsou například umělecká díla, šperky nebo historické předměty, které jeden z manželů převzal do své dispozice. U nemovitých věcí a ostatních majetkových hodnot platí, že se bývalí manželé stávají podílovými spoluvlastníky s rovnými podíly.
Zvláště komplikovaná situace nastává u společných závazků, které byly součástí SJM. Po uplynutí zákonné lhůty se bývalí manželé stávají solidárními dlužníky, což znamená, že každý z nich odpovídá za celý dluh. Věřitel může požadovat splnění celého dluhu po kterémkoli z bývalých manželů. To může být velmi nevýhodné zejména v situaci, kdy jeden z manželů přestal splácet společný úvěr nebo hypotéku.
Právní domněnka vypořádání je definitivní a nelze ji zvrátit ani dodatečnou dohodou bývalých manželů či soudním rozhodnutím. Jediným způsobem, jak se vyhnout těmto následkům, je včasné uzavření dohody o vypořádání SJM nebo podání návrhu na soudní vypořádání. Proto je důležité nepodceňovat zákonnou lhůtu a aktivně řešit majetkové vypořádání co nejdříve po rozvodu.
V praxi může nedodržení lhůty vést k značně nespravedlivým situacím, například když jeden z manželů během tříleté lhůty užívá hodnotnější část společného majetku a po uplynutí lhůty se stane jeho výlučným vlastníkem. Podobně problematické mohou být situace, kdy jeden z manželů během manželství nabyl majetek z výlučných prostředků, ale nestihl to v zákonné lhůtě prokázat a uplatnit své nároky.
Dalším významným aspektem je skutečnost, že vypořádání ze zákona se týká pouze majetku, který byl součástí SJM v době jeho zániku. Majetek, který byl z SJM vyloučen například předmanželskou smlouvou nebo který byl nabyt po rozvodu, není předmětem zákonného vypořádání. To může v některých případech vést k nejasnostem ohledně vlastnických vztahů k jednotlivým majetkovým položkám.
Pro předejití těmto komplikacím je vhodné sepsat dohodu o vypořádání SJM co nejdříve po rozvodu, ideálně již v souvislosti s rozvodovým řízením. Dohoda by měla být písemná a měla by přesně specifikovat, jak se jednotlivé součásti společného jmění rozdělí mezi bývalé manžele. V případě nemovitostí je navíc nutné pamatovat na povinnost vkladu do katastru nemovitostí.
