Jak naladit televizi bez set-top boxu: Jednoduchý domácí návod

Kontrola typu televizoru a podpory DVB-T2

Jak na DVB-T2? Pojďme si to říct na rovinu a bez zbytečného technického žargonu.

Nejdůležitější je vědět, jestli váš televizor zvládne přijímat nové digitální vysílání. Máte doma telku z roku 2017 nebo novější? Pak máte nejspíš vyhráno. Starší kousky už to můžou mít složitější.

Jak to zjistit? Je to vlastně docela jednoduché. Koukněte do návodu, který jste dostali k televizi - hledejte zkratky DVB-T2 a HEVC. Bez těchto dvou kouzelných slovíček to prostě nepůjde, jedno bez druhého je k ničemu.

Nemůžete návod najít? Nevadí! Mrkněte na zadní stranu televize, najděte tam modelové číslo a šup s ním na internet. Výrobci mají na svých stránkách většinou super přehledné vyhledávání, kde zjistíte všechno potřebné.

Co když zjistíte, že váš televizor nový signál nepodporuje? Nemusíte hned běžet pro novou telku! Set-top box může být chytřejší řešení - ušetříte peníze a televizor vám bude dál dobře sloužit.

I když máte správný televizor, může se stát, že obraz zlobí. To může být slabým signálem - zkuste v menu najít ukazatel síly signálu. Někdy stačí pohnout anténou a je po problému.

Nejste si jistí? Pusťte automatické ladění. Když televizor najde programy v DVB-T2, máte vyhráno. Pokud ne, nebo se objeví hláška o nepodporovaném formátu, budete muset sáhnout po jiném řešení.

A pozor na jednu záludnost - některé starší televize sice umí DVB-T2, ale bez toho správného kodeku HEVC jsou vám k ničemu. Proto vždycky kontrolujte obojí.

Připojení antény do správného konektoru TV

Každý z nás to zná - sedíme pohodlně v křesle, těšíme se na oblíbený pořad a najednou obrazovka začne zlobit. No jo, zapojení antény! Pojďme si říct, jak na to, ať máte konečně klid.

Způsob naladění TV	Potřebné vybavení	Dostupné programy	Kvalita obrazu
DVB-T2 anténa	TV s DVB-T2 tunerem, anténa	Všechny volně šířené	HD kvalita
Satelitní příjem	TV, parabola, LNB	Stovky programů	HD/4K kvalita
Kabelová TV	TV, kabelový rozvod	Desítky programů	HD kvalita

Nejdůležitější je najít správný vstup pro anténu. Vzadu na televizi hledejte kulatý otvor označený jako ANT IN nebo RF IN - je to takový jediný prcek s průměrem asi centimetr. U starších televizí může být napsáno prostě ANTENNA, nic složitého.

Největší průšvih? Když strčíte kabel tam, kam nepatří. Satelitní vstup nebo kabelovka vypadají podobně, ale to je jako byste chtěli odemknout dveře šroubovákem. Prostě to nebude fungovat, i kdybyste se na hlavu stavěli.

Kabel musí být v konektoru pořádně zakousnutý. Žádné viklání nebo polovičaté zastrčení - to pak běží hokej a v nejnapínavějším momentu máte místo gólu kostičky. A když už držíte ten kabel v ruce, mrkněte, jestli není poškozený. Starý ohlodaný kabel za pár korun? To je jako jezdit na prázdné pneumatice.

Sílu signálu snadno zkontrolujete přímo v televizi. V nastavení najdete ukazatel kvality - měli byste mít aspoň 60% síly a 80% kvality. Když to nesedí, bude potřeba anténou trochu pootočit. Je to jako ladit staré rádio - trochu doleva, trochu doprava, až to začne hrát.

Nezapomeňte na uzemnění, zvlášť u venkovních antén. Blesk si nevybírá, a když práskne do nezemněné antény, může být televizor poslední věc, která vás bude trápit.

Potřebujete redukci na kabel? V každém elektru vám poradí. Není to žádná věda, hlavně ať je kvalitní - s levnou redukcí za pár kaček si akorát zaděláváte na problémy.

Automatické ladění v menu televizoru

Naladění televize může být hračka, když víte, jak na to. Celý proces začíná jediným stiskem tlačítka MENU na vašem ovladači. Jasně, každá televize je trochu jiná, ale věřte mi, že to zvládnete - hledejte něco jako Nastavení nebo Kanály.

Pamatujete si ještě doby, kdy se televize ladila ručně a člověk musel točit anténou? Dnes už je to mnohem jednodušší. Stačí spustit automatické ladění a televize sama projede všechny dostupné kanály. Je to jako když necháte auto v myčce - taky počkáte, až to celé proběhne, že?

Než se do toho pustíte, mrkněte na anténu. Je to základ úspěchu - bez dobré antény to prostě nepůjde. Pokojová anténa stačí většinou jen ve městě, kde je signál silný jako býk. Na vesnici nebo v kopcích? Tam už budete potřebovat pořádnou venkovní anténu.

Během ladění uvidíte, jak naskakují čísla nalezených programů. Je to docela zábava sledovat, kolik pokladů vaše televize objeví. Když to nejde podle představ, zkuste pohnout s anténou - někdy stačí jen malý pohyb správným směrem.

Po naladění si můžete programy přeskládat podle svého gusta. Už žádné přeskakování sportovních kanálů, když vás sport nebere, nebo hledání zpráv na pozici 58. Udělejte si v tom pořádek - však je to váš televizní svět!

A kdyby to náhodou nešlo? Žádná panika! Automatické ladění je nejjednodušší cesta i pro ty, kteří techniku zrovna nemilují. Je to jako s navigací v autě - proč bloudit s mapou, když vás tam dovede samo?

Výběr země a region pro ladění

Pro správné naladění telky bez set-top boxu je fakt důležité trefit správnou zemi a oblast, kde bydlíte. U většiny nových televizí tohle nastavíte hned při prvním zapnutí, ale když jste to tehdy prošvihli, dá se to napravit i později v menu.

U nás v Česku je jasná volba - buď kliknete na Česká republika, nebo Czech Republic, případně střední Evropu. Když to spletete, může se vám stát, že telka nenajde všechny programy nebo je bude mít naházené jak hrách na stěně.

Zajímavé je to třeba u lidí, co bydlí blízko hranic - tam můžete chytit i programy ze sousedních zemí. Není na škodu si v takovém případě nastavit hledání i pro okolní státy, budete mít větší výběr. Váš televizor by pak měl sám najít všechny dostupné multiplexy ve vašem okolí.

Každý kout republiky je trochu jiný - někde na horách může být signál úplně jiný než v údolí. Občas je potřeba si s nastavením pohrát, než najdete to pravé.

Nezapomeňte si taky zkontrolovat, jestli máte v televizi nastavený český jazyk. Ušetří vám to spoustu nervů při procházení menu. Dneska už naštěstí většina televizí češtinu nabízí.

Když si s tím nebudete vědět rady, mrkněte na mapu pokrytí digitálním signálem nebo zavolejte místního televizáka. Pokud bydlíte v paneláku nebo větším bytovém domě, zjistěte si, jestli nemáte společnou anténu - to pak může chtít speciální nastavení.

Bez správného nastavení země je to jako hledat jehlu v kupce sena - můžete ladit jak divý, ale programy prostě nenajdete všechny. Radši si dejte na začátku tu práci a nastavte to pořádně, ať se pak nemusíte rozčilovat u každého pořadu.

Spuštění vyhledávání programů DVB-T2

Naladění televizoru na DVB-T2 nemusí být věda! Celý proces zvládnete během pár minut, stačí jen vědět, jak na to. Pojďme si to společně projít.

Než se do toho pustíte, mrkněte na váš anténní kabel - je pořádně zapojený? Bez kvalitního signálu to prostě nepůjde. Kabel musí být pevně zastrčený v konektoru ANT IN. Bydlíte v paneláku? Pak nejspíš využíváte společnou anténu. U rodinného domku máte na výběr mezi střešní nebo pokojovou anténou.

Teď přichází ta nejdůležitější část. Vezměte ovladač a zmáčkněte MENU. Vidíte to ozubené kolečko? To je přesně to, co hledáme! V nastavení najděte sekci o ladění programů - může se jmenovat různě, třeba Ladění kanálů nebo Vyhledávání programů.

Dávejte pozor, ať vyberete správný typ vysílání - potřebujeme DVB-T2. Nespletete se s kabelovým (DVB-C) nebo satelitním (DVB-S) vysíláním? Super, teď můžete spustit automatické vyhledávání.

Během ladění mějte trpělivost. Televizor si projde všechny dostupné frekvence, což může chvilku trvat. Na obrazovce uvidíte, jak přibývají jednotlivé programy. Hlavně to nevypínejte uprostřed procesu!

Slabý signál u některých programů? Možná bude stačit pootočit anténou nebo pořídit zesilovač. Po dokončení ladění si můžete programy seřadit podle svého gusta - dáte si třeba zpravodajské kanály hezky za sebou?

A když něco nefunguje podle představ? Žádný stres! Vždycky můžete celý proces zopakovat. V krajním případě pomůže reset do továrního nastavení, ale to už je taková poslední záchrana.

Čekání na dokončení procesu ladění

Když se pustíte do ladění televize, je to jako když čekáte, až se uvaří pravé české knedlíky - prostě to chce svůj čas. Může to zabrat klidně i půl hodiny, záleží na tom, kolik programů je u vás k dispozici. Televize v té době šmejdí po všech možných frekvencích a hledá, co by vám mohla nabídnout.

Jasně že to svrbí, ale v žádném případě během ladění nesahejte na televizi ani anténu. To je jako když vytáhnete knedlíky z hrnce moc brzo - prostě to nebude ono. Na obrazovce uvidíte, jak to postupuje, většinou nějakou tu ubíhající čárku nebo procenta, a k tomu počítadlo nalezených stanic.

Dnešní moderní televize si s DVB-T2 signálem poradí sama, je chytřejší než my. Jen ji musíte nechat připojenou do zásuvky, protože když jí vypnete šťávu, můžete začít nanovo. To je jako když vám při pečení chleba vypnou proud - těsto můžete vyhodit.

Na obrazovce uvidíte, jak televize postupně nachází jeden program za druhým. Je to trochu jako když lovíte stanice na starém rádiu, jen to dělá samo. Nebojte se, když se čísla programů mění nahoru a dolů - to je normální, televize jen uklízí duplicity.

Až bude hotovo, ukáže vám, kolik programů našla. Teď je čas mrknout, jestli tam máte všechny ty důležité stanice, co běžně koukáte. Když něco chybí, může být problém se signálem - možná bude stačit pootočit anténou.

Každý program může mít jinak silný signál, to je jako s mobilem - někde máte plné čárky, jinde ani jednu. Záleží na tom, jak daleko jste od vysílače nebo jestli vám signál neblokuje nějaký kopec nebo panelák. Proto se vyplatí věnovat chvilku správnému nasměrování antény, než začnete s laděním.

Televize je jako život - někdy musíte najít správnou frekvenci, abyste viděli jasný obraz. Stačí jen trpělivost, anténa a správné nastavení.

Radmila Procházková

Kontrola nalezených programů a síly signálu

Po naladění televize je fakt důležité si pohlídat, jestli všechno šlape jak má. První, co musíte udělat, je mrknout na sílu signálu u každého kanálu - najdete to v nastavení televize. Když máte signál pod 60%, asi to nebude ono. Ideálně byste měli mít přes 80%, to pak obraz běží jako po másle.

Znáte to, když se díváte na oblíbený seriál a najednou začne obraz kostičkovat? To je pěkně otravné, že? Televize většinou sama seřadí programy tak, jak jsme zvyklí, ale občas to zabloudí. České klasiky jako ČT1, Nova nebo Prima by měly být hned na začátku, ať je nemusíte lovit někde na konci seznamu.

Projděte si kvalitu obrazu na všech důležitých programech. Sekat se to nemá, zvuk by měl být čistý. Jestli to blbne, koukněte do menu na technické údaje. Ty vám řeknou, na čem jste - hlavně hodnoty BER a MER by měly být co nejnižší.

Bydlíte někde v údolí nebo daleko od vysílače? Pak se může stát, že některé programy nechytíte vůbec. Řešením může být lepší anténa nebo zesilovač - to vám pomůže vytáhnout maximum i ze slabšího signálu.

Elektronický program a teletext jsou super vychytávky, které by měly fungovat. Když to nejede, nechte televizi pár hodin připojenou k anténě a zkuste nové ladění - potřebuje čas, aby si stáhla všechny informace.

Máte některé programy naladěné dvakrát? Klidně ty horší smažte, ať v tom nemáte zmatek. A tip na závěr - udělejte si seznam oblíbených stanic. Ušetří vám to spoustu proklikávání, když budete chtít rychle přepnout na svůj oblíbený pořad.

Seřazení programů podle vlastních preferencí

Kdo by to neznal - sedíte v obýváku, chcete rychle přepnout na oblíbený program a musíte se proklikat desítkami kanálů. Správné seřazení televizních programů vám může ušetřit spoustu času a nervů. Není nic horšího než hledat zprávy nebo oblíbený seriál někde na 36. pozici, že?

Naštěstí je přeuspořádání programů mnohem jednodušší, než si možná myslíte. Stačí vzít do ruky ovladač, zmáčknout to správné tlačítko (většinou to červené) a můžete začít s přesouváním. Je to podobné jako když si řadíte písničky v playlistu - prostě přetahujete nahoru ty, které chcete mít po ruce.

Nejlepší je dát si na začátek ty tutovky - ČT1 pro zprávy a hlavní večerní program, Novu pro zábavu, Primu pro filmy. Však víte sami, které kanály sjíždíte nejvíc. Máte rádi sport? Hoďte si sportovní kanály hned za ně. Děti doma? Dětské programy dejte někam dopředu, ať nemusíte dlouho hledat, když začnou dožadovat pohádek.

Fakt dobrý trik je udělat si různé seznamy oblíbených kanálů. Třeba jeden pro sebe na večerní sledování, druhý pro děti a jejich pohádky, další třeba pro víkendové sportovní přenosy. Je to jako mít několik různých nákupních seznamů - jeden na běžný nákup, druhý na párty.

Když se do toho pustíte, jděte na to postupně. Začněte od jedničky a postupujte dál. Je to jako když rovnáte knihovnu - taky nezačnete někde uprostřed, že? A nebojte se experimentovat - když se vám nějaké pořadí neosvědčí, můžete to kdykoliv změnit.

Pro jistotu si můžete předem napsat, jak to chcete mít seřazené. Jako když si píšete nákupní seznam - je to jednodušší než improvizovat v obchodě. A pamatujte - není to žádná věda a nic není vytesané do kamene. Když zjistíte, že vám současné pořadí nevyhovuje, prostě to za pár minut přeházíte jinak.

Nakonec si všechno překontrolujte, jestli máte programy tam, kde je chcete mít. Je to jako když kontrolujete, jestli máte v batohu všechno sbalené před odchodem z domu. Lepší je zkontrolovat dvakrát než později zjistit, že něco není, jak má být.

Uložení naladěných programů do paměti

Každý to zná - konečně máte novou televizi, všechno jste naladili a teď přichází ten nejdůležitější moment: uložení programů do paměti. Bez toho by byla všechna práce s laděním k ničemu, protože by se při vypnutí televize všechno smazalo.

U novějších televizí je to vlastně brnkačka - jakmile doladíte, televize se vás sama zeptá, jestli chcete programy uložit. Stačí jen zmáčknout OK na ovladači a máte hotovo. Ale co když máte starší model? To už chce trochu víc trpělivosti a proklikávání se menu, kde hledáte něco jako Nastavení programů nebo Paměť kanálů.

Nejšikovnější je si programy před uložením hezky seřadit. Však to znáte - České televize chcete mít hned na začátku, pak třeba Novu s Primou, a někam dozadu ty zahraniční zpravodajské kanály, co je stejně moc nesledujete. Prostě si to poskládáte tak, jak vám to nejvíc sedne.

Názvy programů si můžete upravit podle sebe. Jasně, televize si je stáhne automaticky, ale třeba místo ČT1 HD si můžete dát prostě Jednička - je to vaše televize, tak proč si to neudělat po svém?

Pozor na dvojité potvrzení při ukládání - některé televize jsou opatrné a radši se zeptají dvakrát, jestli to myslíte vážně. Pak se možná na chvilku vypnou a zapnou, ale to je normální, nebojte.

A kdyby vás později napadlo všechno předělat? Klidně můžete začít od nuly přes tovární nastavení. Jen si dobře rozmyslete, jestli chcete přijít o všechno svoje pečlivé nastavování a začínat znovu.

Řešení problémů se slabým signálem

Máte doma taky problémy s TV signálem? Není nic otravnějšího než kostičkující obraz uprostřed oblíbeného pořadu. Nejdůležitější je správné umístění antény - čím výš, tím líp. Ideálně šup s ní na střechu nebo aspoň co nejvýš v domě.

Pokud máte pokojovou anténu, budete si muset trochu pohrát. I posunutí o pár centimetrů může udělat zázraky. Dejte ji k oknu a nasměrujte tam, odkud vysílá váš nejbližší vysílač. A pozor na kovové věci kolem - radiátory nebo třeba počítač můžou signál pěkně zlobit.

Když bydlíte dál od vysílače, může pomoct zesilovač. Ale opatrně s ním - není to jako s kořením, kde čím víc, tím líp. Přehnaně silný zesilovač může nadělat víc škody než užitku.

Koukněte se taky na kabely - staré, roztřepené dráty jsou jako děravé potrubí. Pořádný koaxiální kabel se dvojitým stíněním je základ. A všechny konektory pěkně utáhněte, ať tam nezatéká.

Někdy může být zakopaný pes přímo v televizi. Prověřte, jestli váš televizor zvládá DVB-T2. Je to jako když se snažíte přehrát moderní film na staré videopřehrávači - prostě to nejde.

Řešení problémů se signálem chce hlavně trpělivost. Postupujte jako detektiv - krok za krokem. Začněte od nejjednodušších věcí a postupně se propracujte k složitějším řešením.

A nezapomínejte na údržbu. Anténa na střeše schytá všechno počasí, takže občasná kontrola se vyplatí. Když si opravdu nevíte rady, zavolejte odborníka - někdy je lepší investovat do profesionála než se trápit se špatným obrazem.