Lipová alej je dozajista srdečním místem všech Jičíňáků, jeden ze symbolů našeho rodného města a místo mnoha silných vzpomínek. Chodili jsme tudy s našimi prarodiči, rodiči, dětmi i vnuky. A rádi bychom, aby pod korunami nejstaršího lipového stromořadí v českých zemích chodili i naši potomci. Což o to, řada lip tu bude stát vždy, ale jestli se budou naši potomci jednou procházet pod korunami valdštejnské lipové aleje, o tom se teprve rozhodne. A stane se tak právě za našich časů!
Že nerozumíte? Historická alej není jen obyčejná linie stromů, tvoří ji celá řada důležitých faktorů, které většinou ani nevnímáme. Základem historické aleje je tzv. spon – přesná vzdálenost, tvar a směr jednotlivých stromů mezi sebou. U naší valdštejnské lipové aleje byl obdélníkový spon mezi lípami tvořícími středovou alej a současně trojúhelníkový spon mezi stromy bočních alejí. Vzdálenost mezi stromy byla měřena v historické míře zvané kročej, která odpovídá dnešnímu 1, 185 m. Stromy v aleji byly zasazeny v přesné vzdálenosti 5 kročejí, tedy 5, 93 m. Všechny lípy byly stejně staré a tvořily koruny.
Tohle všechno a mnoho dalšího naši předci dobře věděli, proto když lipová alej začala v druhé polovině 80. letech 20. století dožívat, přistoupili k procesu její obnovy. Město Jičín tehdy objednalo vypěstování jednoho tisíce kusů lip pro první etapu nové výsadby. Sametová revoluce r. 1989 a společensko-ekonomické změny devadesátých let však tolik potřebný projekt zhatily. Od té doby se stromy neustále ořezávají, ořezávají a zase ořezávají, dokud některý z nich neodumře docela. A proces odumírání starých stromů v lipové aleji nabírá v posledních letech na rychlosti. Ořezávat ovšem nejde do nekonečna. Podle odborných posudků během několika desetiletí pravděpodobně odejdou v lipové aleji zbylé staré stromy, takže za 30-40 let tu budeme mít nesourodou řadu různě starých stromů. Již dnes je výsledkem věkově nesourodá výsadba, která už dávno nedrží historický spon, ani netvoří koruny. Řada stromů, která přestává být velkolepým krajinářským dílem frýdlantského vévody, historickou valdštejnskou alejí. Je tohle správné řešení nebo snad jediné?
Existuje celá řada odborných posudků, které si město Jičín nechalo za poslední tři dekády vypracovat, a takřka všechny se shodují na jednom: Pokud se chceme co nejvíce přiblížit vzhledu aleje, kterou založil Albrecht z Valdštejna a kterou popsal Bohuslav Balbín, je třeba provést výsadbu tak, jak ji provedl zakladatel. Již r. 2005, tedy před dvěma dekádami (!), bylo v odborném posudku vypracovaném Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR uvedeno: Následky radikálního ořezu korun provedeného v minulosti jsou již zřejmé. Koruny jsou bez opakovaných zásahů nestabilní. Za předpokladu pravidelné údržby je možné lípy zachovat, ale dlouhodobě nejsou lípy v aleji perspektivní. Již nyní je nutné zvážit finanční možnosti na zahájení postupné rekonstrukce aleje. Rekonstrukce by musela být prováděna po etapách. První etapa rekonstrukce aleje by měla být realizována směrem od kruhového objezdu v Jičíně.
Kde je tedy problém? Nedostatek odvahy a strach z názoru veřejnosti, chráněný brouk páchník, který žije výhradně ve starých a nemocných stromech, a další jičínská specifika. V tomto roce ale vznikla pracovní skupina tvořená odborníky a patrioty, jimž leží osud historické lipové aleje na srdci a která by nejen v úzké spolupráci s Městem Jičínem, ale stejně tak s širokou jičínskou veřejností ráda zrealizovala citlivou a věrnou obnovu lipového stromořadí tak, aby byly naplněny všechny odborné posudky a studie a lipová alej zůstala historickou valdštejnskou alejí i pro příští generace. Součástí tohoto záměru je i myšlenka zapojit do procesu obnovy atraktivní cestou co nejvíce Jičíňáků, a to způsobem, který vás, jak jsme přesvědčeni, vezme za srdce.
Nevěříte? Přijďte ve čtvrtek 23. 11. 2023 na 18. hodinu do auly Lepařova gymnázia na prezentaci projektu záchrany a diskuzi se zástupci pracovní skupiny. Věřte, že každý z vás má nyní možnost se připojit k projektu, o němž si budou příští jičínské generace vyprávět. Jste srdečně zváni!