Orlické hory 2026: tipy na výlety, které stojí za váš čas

Proč vyrazit do Orlických hor v roce 2026

Orlické hory patří k destinacím, které si svou popularitu nebudují na okázalosti, ale na tiché a spolehlivé kráse, jež oslovuje rok co rok stále více turistů. V roce 2026 to platí dvojnásob, protože zdejší krajina prošla v posledních letech řadou drobných, ale citelných proměn, které z ní dělají ještě příjemnější cíl pro rodinný výlet, horskou turistiku i cyklistický víkend. Hřeben táhnoucí se podél česko-polské hranice nabízí dlouhé travnaté hřbety, odkud je za jasného počasí vidět nejen do Kladského pomezí, ale i směrem ke Krkonoším, a právě tato otevřenost krajiny je jedním z hlavních důvodů, proč sem lidé míří i přesto, že hory samotné nepatří mezi ty nejvyšší v republice.

Hlavním lákadlem zůstává klid, který je v Orlických horách stále snadné najít, i když turistický ruch v Česku obecně roste. Na rozdíl od přeplněných Krkonoš tu člověk může jít hodiny po hřebenové cestě a potkat jen pár dalších turistů nebo cyklistů. To oceňují především rodiny s dětmi, kteří hledají nenáročné trasy s krásnými výhledy, ale i starší návštěvníci, kteří už nemají zájem soupeřit o místo na vyhlídce s davem lidí. Populární zůstávají výlety na Anenský vrch, Šerlich nebo k Masarykově chatě, odkud vedou pohodlné trasy vhodné i pro méně zdatné turisty.

Rok 2026 přináší také zlepšení v oblasti infrastruktury – místní obce a horská střediska pokračují v modernizaci turistických tras, obnově rozhleden a rozšiřování sítě cyklostezek, což se odráží i na komfortu návštěvníků. Zvláště cyklisté ocení propojení hřebenových cest s nižšími partiemi hor, kde lze plánovat celodenní trasy přes malebné vesničky s dochovanou lidovou architekturou. Nezanedbatelnou roli hraje i gastronomie – řada horských chat a restaurací v posledních letech vsadila na lokální suroviny a tradiční kuchyni, což výlet ještě více zpříjemňuje.

Neopomenutelným lákadlem je i historie regionu, spojená s pohnutými osudy pohraničí, bunkry z předválečného opevnění a vzpomínkami na odsun německého obyvatelstva. Tato témata přitahují návštěvníky se zájmem o historii, kteří kombinují procházky přírodou s návštěvou naučných stezek a památníků.

Orlické hory v roce 2026 tak nabízejí ideální kombinaci klidu, přírody, sportovního vyžití i kultury, a to vše bez nutnosti cestovat daleko od civilizace. Pro každého, kdo hledá odpočinek od shonu velkoměsta, jsou tyto hory stále jednou z nejlepších voleb v rámci celé české republiky.

Nejkrásnější rozhledny s výhledem do krajiny

Orlické hory patří k místům, kde se člověk může na rozhlednách zastavit a nechat se unášet pohledem na krajinu, která se táhne až k polským hranicím. Jednou z nejznámějších je rozhledna na Velké Deštné, nejvyšším vrcholu celého pohoří. Ačkoliv samotný vrchol je zalesněný a výhled z něj přímo omezený, okolní hřebenové partie nabízejí otevřené pohledy do údolí na obou stranách hranice, a mnoho turistů si tuto oblast oblíbilo právě pro pocit rozlehlosti, který tu panuje. Cesta na vrchol vede pohodovým terénem, takže si ji mohou dovolit i méně zkušení výletníci.

Velmi vyhledávaným cílem je také rozhledna na Anenském vrchu u Rokytnice v Orlických horách. Tato dřevěná stavba nabízí impozantní kruhový výhled, ze kterého je za jasného počasí vidět nejen celé Orlické hory, ale i vzdálenější Krkonoše a Jizerské hory. Výstup na rozhlednu je nenáročný a oblíbený zejména u rodin s dětmi, protože se dá spojit s procházkou po okolních loukách plných rozkvetlých luk v letních měsících.

Kdo hledá romantičtější zážitek, měl by zamířit na Šerlich, kde stojí rozhledna s dlouhou historií a výhledem, který sahá až do Broumovska a částečně i do polského pohraničí. Místo je oblíbené i díky blízkosti horské chaty, kde se turisté mohou zastavit na odpočinek a občerstvení po náročnějším treku po hřebenech.

Zajímavou alternativou je i rozhledna na Suchém vrchu, která se nachází na pomezí Orlických hor a Podorlicka. Její kamenná konstrukce připomíná spíše starou strážní věž a z vrcholu je možné pozorovat nejen zalesněné kopce, ale i vzdálenější části Českomoravské vrchoviny. Výlet na tuto rozhlednu je ideální pro ty, kteří chtějí zažít trochu jiný ráz krajiny, než jaký nabízí centrální hřebeny.

Milovníci klidnějších procházek by neměli minout ani rozhlednu u Neratova, odkud je výhled na okolní údolí s typickou orlickohorskou architekturou dřevěných chat a kostelů. Toto místo je výjimečné i díky nedalekému poutnímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie, který dodává celé oblasti klidnou a duchovní atmosféru.

Všechny tyto rozhledny mají společné to, že návštěvníkům umožňují vidět Orlické hory z jiné perspektivy – nikoli jen jako pohoří k turistice, ale jako rozlehlou krajinu plnou kontrastů, od hlubokých lesů přes horské louky až po vzdálené obzory sahající za státní hranice. Kdo si najde čas na výlet k některé z těchto rozhleden, odnese si nejen fotografie, ale i pocit propojení s přírodou, který v běžném životě často chybí.

Trasa na Šerlich a Deštné v Orlických horách

Šerlich patří k nejoblíbenějším výchozím bodům pro pěší i cykloturistiku v Orlických horách a trasa směřující odtud na Deštné v Orlických horách nabízí jedno z nejkrásnějších propojení hřebenových partií s podhorskou krajinou plnou luk, roztroušených chalup a výhledů do kraje. Kdo se rozhodne vydat na tuto cestu v létě 2026, ocení zejména to, že jde o trasu vhodnou téměř pro každého – nenajdete na ní žádné extrémní stoupání ani technicky náročné úseky, a přesto poskytuje pocit skutečného pobytu v horách.

Výchozím bodem je samotný Šerlich, sedlo ve výšce přes 1000 metrů nad mořem, kam se dá pohodlně dostat autem po silnici z Deštného nebo z české strany od Neratova. Právě tady stojí útulná horská chata, která funguje jako přirozený orientační bod a zároveň místo, kde je možné se před cestou občerstvit nebo naopak po návratu odpočinout u teplého jídla. Odtud vede trasa směrem na jih, postupně se stáčí přes louky s výhledem na Bukovou horu a Šerlišský Kryšpín, což je bod, který láká i díky své nadmořské výšce a panoramatickým vyhlídkám na oba svahy pohoří – jak na českou, tak na polskou stranu.

Cesta dále pokračuje lesními úseky, kde se turisté mohou schovat před sluncem i větrem, a poté opět vystupuje do otevřené krajiny, odkud je vidět typický ráz Orlických hor – zvlněné kopce, roztroušené louky a v dálce siluety dalších vrcholů. Postupný sestup do Deštného v Orlických horách je příjemný a nenáročný, ideální i pro rodiny s dětmi nebo méně zkušené turisty, kteří chtějí zažít horskou atmosféru bez nutnosti absolvovat náročný horský přechod.

Samotné Deštné v Orlických horách je pak vítanou odměnou za ujitou trasu. Tato obec je známá jako významné turistické a lyžařské středisko s dlouhou tradicí, což je patrné i v letních měsících – kolem centra najdete řadu restaurací, penzionů a také rozhlednu, ze které se nabízí další pěkný výhled do okolí. Pro cyklisty je trasa mezi Šerlichem a Deštným rovněž velmi vyhledávaná, neboť navazuje na širší síť cyklostezek v Orlických horách a umožňuje pokračovat dále směrem na Neratov nebo do dalších částí pohoří.

Celková délka trasy se pohybuje přibližně kolem osmi až deseti kilometrů v závislosti na zvolené variantě, přičemž náročnost je díky mírnému klesání vhodná i pro odpolední výlet. Kdo hledá tip na výlet do Orlických hor, který kombinuje krásnou přírodu, nenáročný terén a možnost občerstvení na začátku i konci cesty, najde v trase Šerlich – Deštné v Orlických horách ideální volbu pro rok 2026.

Výlet na Anenský vrch a okolí

Anenský vrch patří mezi ta místa v Orlických horách, která nejsou přehlcená turisty, a přitom nabízejí naprosto výjimečný zážitek z klidné podhorské krajiny. Kopec se zvedá nad Rokytnicí v Orlických horách a je ideálním cílem pro rodinný výlet, protože trasa na vrchol nevyžaduje žádnou zvláštní fyzickou přípravu ani horolezeckou výbavu. Stačí pohodlné boty, něco k pití a chuť strávit den v přírodě, kde na vás nečekají davy lidí ani přeplněné parkoviště.

Výchozím bodem bývá nejčastěji samotná Rokytnice v Orlických horách, odkud vede značená cesta lesem a loukami až na vrchol. Cesta trvá zhruba hodinu až hodinu a půl, podle toho, jak rychle se rozhodnete jít a kolikrát se zastavíte, abyste se rozhlédli po okolí. Stoupání je mírné, takže si výlet užijí i děti nebo starší návštěvníci, kteří nechtějí zdolávat náročné horské partie. Cestou míjíte typickou orlickohorskou krajinu s roztroušenými loukami, remízky a pastvinami, kde se stále ještě dá potkat pasoucí se dobytek.

Na vrcholu Anenského vrchu se nachází rozhledna, která je hlavním lákadlem celého výletu. Z její vyhlídkové plošiny se otevírá pohled na velkou část Orlických hor, a při dobré viditelnosti dohlédnete až k českým a moravským nížinám na jedné straně a k polským svahům Stołowých hor na straně druhé. Je to místo, kde si člověk uvědomí, jak rozmanitá je krajina východních Čech – od zvlněných kopců přes lesní masivy až po vzdálené obrysy vyšších horských hřbetů.

Kolem rozhledny je prostor k odpočinku, takže se sem hodí vzít si s sebou svačinu a udělat si delší pauzu. V okolí vrcholu najdete i lavičky a menší odpočinková místa, kde lze v klidu posedět, aniž byste museli sedět přímo na trávě. Pokud vyrazíte v podzimních měsících, kdy je vzduch čistší a viditelnost lepší, výhled bývá skutečně dechberoucí, obzvlášť za jasného rána.

Okolí Anenského vrchu láká i k delším procházkám. Odtud se dá pokračovat dále po hřebenových cestách směrem k dalším vrcholům Orlických hor nebo se vydat zpět jinou trasou, například přes okolní vesnice a osady, kde je možné navštívit drobné památky, kapličky nebo staré roubené domy typické pro region. Díky tomu si každý návštěvník může trasu prodloužit nebo zkrátit podle svých možností a nálady.

Tento výlet je ukázkou toho, že Orlické hory nabízejí i méně známé, ale přitom velmi hodnotné cíle, kam se vyplatí zajít, pokud chcete uniknout davu a užít si klidnou procházku s odměnou v podobě krásného výhledu. Anenský vrch tak zaslouženě patří mezi tipy, které by neměly chybět v plánu žádného výletníka směřujícího do tohoto koutu východních Čech.

Muzeum a expozice Zdobnice a okolí

Zdobnice, malebná horská obec ležící v srdci Orlických hor, láká návštěvníky nejen svou přírodou, ale i skromnou, přesto zajímavou expozicí věnovanou historii tohoto kraje. Kdo se vydá na výlet do Orlických hor a zavítá právě sem, najde v místní pamětní síni a informačních prostorách útržky vyprávění o osídlování zdejších hřebenů, o životě dřevorubců, pastevců a sklářů, kteří po staletí formovali podobu tohoto odlehlého koutu Čech. Expozice není rozlehlá jako muzea ve velkých městech, o to však působí autentičtěji – návštěvník zde cítí bezprostřední spojení s krajinou, o které se dozvídá.

Zdobnice sama o sobě má bohatou historii sahající až do středověku, kdy zde vznikaly první sklářské hutě využívající bohatství okolních lesů. Expozice připomíná právě tuto sklářskou tradici, ukazuje nástroje a pomůcky, které se při výrobě skla používaly, a přibližuje také nelehký osud místních obyvatel po druhé světové válce, kdy došlo k výraznému vylidnění celé oblasti. Tato historická vrstva dodává návštěvě hlubší rozměr a mnoho turistů právě díky ní lépe pochopí, proč je krajina kolem Zdobnice tak specifická – s roztroušenými loukami, pozůstatky bývalých usedlostí a tichem, které dodnes působí téměř meditativně.

Nedílnou součástí výletu do okolí Zdobnice je i propojení muzejní expozice s turistickými trasami, které odsud vedou na okolní vrcholy, jako je Voděradské bučiny nebo hřeben směrem k Šerlichu. Muzeum tak funguje i jako výchozí bod pro poznávání širšího regionu, protože mnohé informační tabule podél cest doplňují to, co se návštěvník dozví přímo v expozici. Díky tomu si člověk snáze složí obrázek o tom, jak úzce souvisí lidská činnost s podobou krajiny, kterou dnes obdivujeme při procházkách či cykloturistice.

Pro rodiny s dětmi je expozice ve Zdobnici příjemným zpestřením výletu, protože nabízí jednoduchou a srozumitelnou formu výkladu, doplněnou fotografiemi a dobovými předměty. Mnozí návštěvníci oceňují také klid a nekomerční atmosféru, která je v kontrastu s frekventovanějšími turistickými cíli Orlických hor. Menší rozsah expozice umožňuje prohlídku i těm, kdo mají v plánu ještě dlouhou trasu po horských hřebenech, a nechtějí tak trávit celé dopoledne v uzavřených prostorách.

V roce 2026 je expozice i díky drobným úpravám a doplnění panelů stále živým místem, které si drží svůj charakter připomínající spíše komunitní snahu zachovat paměť kraje než velkolepý turistický projekt. Právě tato autenticita dělá ze zastávky ve Zdobnici vítaný doplněk každého výletu do Orlických hor, ať už míří návštěvníci na pěší trasy, cyklovýlety nebo jen hledají klidné místo k odpočinku uprostřed přírody.

Pevnostní systém a vojenské památky

Orlické hory a jejich podhůří představují jedno z nejvýznamnějších míst v Čechách, kde se dochoval rozsáhlý systém pohraničního opevnění z konce třicátých let minulého století. Kdo se vydá na výlet do této oblasti, narazí na řadu betonových objektů, které dodnes vyprávějí příběh doby, kdy se Československo připravovalo na možný konflikt s nacistickým Německem. Tato vojenská minulost dala vzniknout unikátní turistické atrakci, která láká historiky, vojenské nadšence i rodiny s dětmi, protože kombinuje procházku krásnou přírodou s poznáváním konkrétních míst spjatých s národními dějinami.

Nejznámějším a nejnavštěvovanějším místem je bezesporu dělostřelecká tvrz Hůrka u Rokytnice v Orlických horách, která patří k největším a nejlépe dochovaným objektům celého opevnění. Tvrz byla budována jako součást těžkého opevnění a dnes je zpřístupněna veřejnosti díky nadšeným dobrovolníkům, kteří objekt postupně opravili a vybavili muzejní expozicí. Návštěvníci si mohou prohlédnout podzemní chodby, kasematy, dělostřelecké sruby i technické zázemí, které ukazuje, jak náročná byla logistika a obrana takového komplexu. Prohlídka trvá obvykle přes hodinu a je vhodná i pro rodiny s dětmi, protože průvodci dokážou téma podat zajímavě a srozumitelně.

Kromě tvrze Hůrka stojí za zmínku i menší pěchotní sruby, které jsou rozeseté po celém hřebeni Orlických hor směrem k polské hranici. Tyto betonové bunkry často stojí přímo u turistických tras, a tak je lze objevit i při běžné procházce, aniž by bylo nutné plánovat speciální výlet. Mnohé z nich jsou volně přístupné a slouží jako připomínka toho, jak pečlivě byla hranice tehdy chráněna. Některé objekty byly v posledních letech opraveny místními spolky a nadšenci, kteří se snaží zachovat historickou hodnotu těchto staveb pro další generace.

Zajímavostí je i to, že opevnění v Orlických horách nikdy nebylo použito v boji, protože k jeho nasazení nedošlo kvůli mnichovské dohodě z roku 1938. Právě tato skutečnost dodává místům zvláštní atmosféru – jde o dokonale připravený, ale nikdy nevyzkoušený obranný systém. Pro návštěvníky je to silný moment k zamyšlení nad křehkostí míru a nad tím, jak blízko byla tehdejší Evropa velkému konfliktu.

Výlet k vojenským památkám lze snadno skombinovat s pěší turistikou nebo cykloturistikou, protože trasy vedoucí k bunkrům často navazují na hřebenové cesty s výhledy do Polska i do českého vnitrozemí. Doporučuje se vzít si pevnou obuv, protože terén kolem některých objektů může být kamenitý a nerovný. Návštěva těchto míst je ideální kombinací historie, přírody a dobrodružství, která z Orlických hor dělá výjimečnou destinaci pro každého, kdo chce poznat nejen krásu krajiny, ale i její minulost.

Orlické hory nejsou o tom, kam nejrychleji dojet, ale o tom, kolik klidu si člověk dokáže z hřebenových cest odnést domů.

Bohumil Krejčík

Turistika po hřebenové cestě Orlických hor

Hřebenová cesta táhnoucí se po hlavním hřbetu Orlických hor patří k nejoblíbenějším turistickým trasám v celé oblasti a láká pěší turisty i cyklisty už po celé generace. Trasa vede převážně po hraničním hřebeni mezi Českem a Polskem a nabízí procházku otevřenou krajinou, kde se střídají louky, pastviny a menší lesní úseky. Kdo se na tuto cestu vydá, ocení především rozlehlé výhledy do kraje, které se otevírají na obě strany hranice – směrem do českého vnitrozemí i do polského Kladska.

Výchozím bodem bývá nejčastěji Šerlich, odkud se dá pokračovat oběma směry po hřebeni. Jedním směrem trasa míří k Deštné v Orlických horách a dále k Suchému vrchu, druhým směrem pak k nejvyššímu vrcholu pohoří, kterým je Velká Deštná s nadmořskou výškou 1115 metrů. Právě na tento vrchol se vydává drtivá většina turistů, protože z rozhledny zde umístěné je za jasného počasí vidět nejen celé Orlické hory, ale i vzdálenější Krkonoše nebo Jeseníky. Cesta na Velkou Deštnou je nenáročná, vede po zpevněné pěšině a zvládne ji i méně zdatný turista či rodina s dětmi.

Pro náročnější turisty je zajímavé pokračovat dále na Anenský vrch nebo směrem k Šerlišskému Mlýnu, kde lze trasu spojit s návštěvou dalších přírodních zajímavostí, jako jsou rašeliniště nebo chráněná území s výskytem vzácné flóry. Celá hřebenová cesta je totiž součástí Chráněné krajinné oblasti Orlické hory, a proto se turisté často setkávají s informačními tabulemi popisujícími místní přírodu, historii osídlení i válečné opevnění z třicátých let minulého století, jehož pozůstatky jsou podél trasy dodnes patrné.

Nezanedbatelnou výhodou hřebenové cesty je i její dostupnost pro rodiny s dětmi či méně zkušené turisty, protože většina úseků je dobře značená a nenáročná na převýšení. V zimě se navíc stejná trasa mění v oblíbenou běžkařskou stopu, která patří k nejdelším a nejkvalitněji udržovaným v celé republice. V roce 2026 je stav značení i infrastruktury na velmi dobré úrovni, turistické chaty a horské boudy podél trasy nabízejí občerstvení i možnost přenocování, takže lze plánovat i vícedenní putování po hřebeni s návštěvou více vrcholů najednou.

Kdo hledá klidnější variantu, může zvolit kratší úseky mezi jednotlivými sedly, odkud se dá snadno sejít zpět do údolí k nejbližší obci a využít místní autobusové spojení. Hřebenová cesta tak nabízí flexibilitu jak pro jednodenní výlet, tak pro náročnější vícedenní trek, a díky své poloze na hranici s Polskem umožňuje i přeshraniční turistiku, což mnoho návštěvníků oceňuje jako jedinečnou možnost poznat krajinu z obou stran pohraničí najednou.

Cyklovýlety pro rodiny s dětmi

Orlické hory nabízejí rodinám s dětmi celou řadu cyklotras, které nejsou náročné na fyzickou zdatnost, a přesto dokážou nadchnout jak nejmenší cyklisty, tak jejich rodiče. Ideálním výchozím bodem pro rodinné výlety na kole je oblast kolem Deštné v Orlických horách, odkud vede síť zpevněných cest vhodných i pro menší děti na kolečkách s přídavnými koly. Trasa vedoucí údolím k Petrovické cestě je poměrně rovinatá a nabízí příjemné stínění v letních měsících, což ocení zejména rodiny s malými dětmi, které se ještě nevydávají do velkých kopců.

Velmi oblíbenou destinací je také okolí Šerlichu, kde lze naplánovat okruh kolem Šerlišského Mlýna směrem k Neratovu. Tato trasa je delší, ale z velké části vede po lesních a polních cestách s minimálním provozem automobilů, což zaručuje bezpečnost i klidnou atmosféru pro rodinnou jízdu. Cesta okolo Neratova navíc odměňuje výletníky pohledem na barokní poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, kde si děti mohou udělat zajímavou zastávku a načerpat síly na zpáteční cestu.

Pro rodiny, které preferují kratší a méně náročné trasy, je vhodná oblast kolem Rokytnice v Orlických horách. Odtud vede nenáročná cyklostezka směrem na Zdobnici, vedená převážně údolím řeky, kde je minimální stoupání a děti si mohou vychutnat jízdu bez zbytečné námahy. Po cestě je možné zastavit u několika menších občerstvení a odpočinkových míst, která jsou uzpůsobena i pro rodiny s kočárky nebo dětskými vozíky za kolo.

Nezapomenutelným zážitkem pro děti bývá také výlet k rozhledně na Bukové hoře, kam vede sice mírně náročnější, ale stále zvládnutelná trasa i pro starší děti zvyklé na delší jízdy. Odměnou je nádherný výhled do okolní krajiny, který potěší celou rodinu a poskytne skvělou příležitost k fotografování a odpočinku.

Během plánování cyklovýletu je dobré mít na paměti, že počasí v Orlických horách se může rychle měnit, a proto je vhodné vzít s sebou pláštěnky nebo náhradní oblečení. Řada tras je značena cykloturistickým značením KČT, což usnadňuje orientaci i méně zkušeným cyklistům. V okolí větších obcí, jako je Deštné nebo Rokytnice, lze také najít půjčovny elektrokol, které mohou být praktickou volbou pro rodiny s menšími dětmi, jelikož umožňují zvládnout i náročnější úseky bez zbytečné únavy.

Celkově platí, že Orlické hory jsou region, kde si na své přijdou jak začínající cyklisté, tak i zkušenější rodiny hledající aktivní odpočinek v krásné přírodě. Kombinace klidných lesních cest, malebných vesnic a příjemných výhledů dělá z těchto hor jedno z nejvyhledávanějších míst pro rodinnou cykloturistiku v Česku.

Zimní radovánky a běžecké tratě

Orlické hory patří mezi místa, kde se zima stále ještě chová podle starých zvyklostí – sníh napadává vydatně a vydrží dostatečně dlouho na to, aby si na své přišli jak běžkaři, tak milovníci sjezdového lyžování. Kdo hledá klidnější formu zimní turistiky, ocení hlavně hřebenovku vedoucí od Šerlichu přes Masarykovu chatu až k Malé Deštné a dále směrem na Zdobnici. Tato trasa je považována za páteřní běžeckou magistrálu celého pohoří a v zimních měsících bývá pravidelně upravována rolbou, takže na ni vyrážejí jak zkušení běžci, tak rodiny s dětmi, které preferují klidnější tempo bez prudkých stoupání.

Síť běžeckých tratí v Orlických horách patří k nejrozsáhlejším v celé oblasti východních Čech a v posledních letech se její údržba výrazně zlepšila díky spolupráci obcí a místních spolků, které investují do moderní techniky na úpravu stop. Kromě klasické stopy je na mnoha úsecích připravena i stopa pro bruslení, což ocení sportovněji založení návštěvníci. Oblíbeným výchozím bodem zůstává Deštné v Orlických horách, odkud vede několik okruhů různé náročnosti – od nenáročných procházek zasněženou krajinou až po delší trasy směřující až k Šerlišskému Vrchu.

Pro milovníky sjezdového lyžování je klíčovým místem lyžařský areál Deštné v Orlických horách, který nabízí sjezdovky vhodné jak pro začátečníky, tak pro pokročilejší lyžaře. Areál je vybaven moderními vleky a v posledních letech prošel modernizací zasněžovacího systému, díky čemuž je provoz méně závislý na rozmarech počasí. Nedaleko odtud se nachází i menší, rodinami vyhledávaný areál v Čenkovicích, kde ocení zejména méně zkušení lyžaři pozvolnější svahy a klidnější atmosféru bez velkých front.

Kdo dává přednost aktivitám mimo vyznačené sjezdovky, může se v zimě vydat na sněžnicích do okolí Šerlichu nebo směrem na Vrchmezí, odkud se za jasného počasí otevírají výhledy až do Polska. Tato oblast je také vyhledávaná díky své relativní odlehlosti – i o víkendech tu člověk najde klid a nedotčenou zasněženou přírodu, což je v dnešní době stále vzácnější zážitek.

Nezapomínejme ani na to, že zimní Orlické hory nabízejí i méně sportovní zážitky – procházku zasněženým lesem k rozhledně Anna u Deštného, návštěvu útulných horských chat s teplým čajem nebo krátký výlet za zimní fotografií zasypaných roubenek v podhorských vesnicích. Právě kombinace náročnějších běžeckých tratí, dostupných sjezdovek a klidných procházek dělá z Orlických hor v zimě destinaci, která osloví opravdu širokou škálu návštěvníků, ať už hledají adrenalin, sportovní výkon, nebo jen chvíli klidu obklopeni čerstvým sněhem.

Tipy na ubytování a horské chaty

Kdo plánuje výlet do Orlických hor v roce 2026, měl by ubytování řešit s dostatečným předstihem, protože kvalitních horských chat a penzionů s dobrou dostupností k turistickým trasám není nekonečně mnoho a v letní sezóně i o víkendech bývají rychle obsazené. Oblast kolem Deštné v Orlických horách patří tradičně k nejvyhledávanějším, a to nejen kvůli lyžařskému areálu, ale i díky husté síti pěších a cyklistických tras, které odtud vedou třeba na Šerlich nebo k Šerlišskému mlýnu. Právě zde najdete kombinaci menších rodinných penzionů i větších horských hotelů, které nabízejí polopenzi nebo plnou penzi, což se hodí zejména rodinám s dětmi, jež nechtějí po celodenním výletu ještě řešit vaření.

Dalším oblíbeným místem pro přenocování je okolí Šerlichu a Sedloňova, odkud je to jen kousek na hřebenovku směrem k Anenskému vrchu nebo k Masarykově chatě na Šerlichu, která funguje jako klasické horské útočiště s dlouholetou tradicí. Masarykova chata na Šerlichu je pro mnohé turisty symbolem Orlických hor a nabízí nejen ubytování, ale i teplé jídlo po náročném treku po hřebeni. Podobně jako v jiných horských oblastech i tady platí, že chaty přímo na hřebeni mají skromnější komfort než penziony v podhůří, ale zážitek z probuzení s výhledem do polské i české strany je nenahraditelný.

Pro ty, kdo preferují klidnější a méně turisticky exponovaná místa, se doporučuje ubytování v obcích jako Bartošovice v Orlických horách, Olešnice v Orlických horách nebo Rokytnice v Orlických horách. Tady najdete spíše menší penziony a chalupy k pronájmu, které jsou ideální pro rodiny nebo skupiny přátel, jež chtějí mít vlastní zázemí a nezávislost na jídelních dobách horských restaurací. Chalupaření v této oblasti zažívá v posledních letech renesanci, a tak přibývá i nabídek soukromého ubytování s vlastní kuchyní, zahradou a often i saunou nebo vířivkou, což ocení návštěvníci po náročnějším výletu na kole nebo pěšky.

Kdo hledá luxusnější variantu, může zamířit do wellness hotelů v okolí Rokytnice v Orlických horách nebo do větších resortů poblíž lyžařských areálů, které fungují celoročně a nabízejí kromě ubytování i bazén, masáže či venkovní terasy s výhledem na hory. Naopak milovníci jednoduchosti a autentického horského zážitku ocení menší horské boudy, kde se topí v kamnech a kde chybí luxus, zato je tu klid a kontakt s přírodou.

Při výběru ubytování je dobré zohlednit i roční období – v zimě je klíčová blízkost sjezdovek a bežeckých tras, v létě naopak dostupnost pěších a cyklistických okruhů. Doporučuje se rezervovat ubytování minimálně měsíc dopředu, zejména v období letních prázdnin a o víkendech s příznivou předpovědí počasí, kdy je zájem o Orlické hory tradičně vysoký.

Gastronomické zážitky a místní speciality

Kdo vyrazí do Orlických hor, měl by počítat s tím, že hory samotné jsou jen půlkou zážitku – tou druhou je jídlo, které na člověka čeká v horských chalupách, malých hospůdkách a rodinných pekárnách roztroušených po podhůří. Místní kuchyně tady zůstává věrná tradici a nesnaží se hrát na velkoměstské trendy, což je přesně to, co ji dělá tak přitažlivou. Po celodenním výšlapu na Šerlich, Deštné v Orlických horách nebo třeba k Sedloňovskému vrchu si člověk teprve naplno uvědomí, jak moc mu chutná obyčejný bramborák nebo talíř kyselice, když je připravený s citem a z poctivých surovin.

Základem místní gastronomie je jednoduchá horská kuchyně, která vychází z toho, co se v drsnějším podhorském klimatu dalo pěstovat a chovat po staletí. Brambory, zelí, houby a maso z domácího chovu tvoří páteř většiny jídelníčků. Nesmí chybět bramboráky, halušky se zelím nebo tradiční kyselá polévka, která na zdejších stolech nechybí prakticky nikde. V mnoha horských hospodách narazíte i na guláš z divočiny, protože okolní lesy jsou bohaté na zvěř a myslivecká tradice se zde dodnes bere vážně. Divočina, houby a lesní plody patří k tomu, co dělá orlickohorskou kuchyni jedinečnou – sezónní menu se sběrem hub nebo borůvek totiž nikdo nebere jako marketingový tah, ale jako přirozenou součást roku.

Součástí výletu by měla být i návštěva některé z místních pekáren nebo cukráren, kde si lze pochutnat na tradičním kváskovém chlebu nebo domácích koláčích plněných tvarohem či povidly. V posledních letech přibývá také menších farmářských prodejen a sýráren, kde návštěvníci ochutnají čerstvé kozí či ovčí sýry přímo od chovatelů z podhůří. Tato spojení turistiky s agroturistikou se stává čím dál oblíbenější formou trávení dovolené – lidé si chtějí nejen odpočinout v přírodě, ale i vidět, odkud jídlo na jejich talíři skutečně pochází.

Nelze opomenout ani pivní kulturu, která je s hornatým krajem úzce spjatá. V okolí najdete menší řemeslné pivovary, které vaří piva podle starých receptur, často s využitím lokálních surovin jako je chmel z blízkého okolí nebo horská voda z pramenů. Ochutnávka piva přímo v pivovaru, spojená třeba s prohlídkou výroby, se stává oblíbeným doplňkem turistických tras.

Kdo si chce zpestřit výlet ještě víc, může navštívit některý z místních trhů nebo slavností, které se v létě i na podzim konají téměř v každé horské obci. Tam se dá ochutnat téměř vše najednou – uzeniny, medovinu, bylinné čaje i sladkosti z místních surovin. Gastronomie v Orlických horách tak není jen doplňkem k turistice, ale plnohodnotným zážitkem, který dokáže celý výlet posunout úplně jiným směrem a nabídnout návštěvníkům chuť skutečného horského života.

Praktické rady pro plánování výletu

Než se do Orlických hor vydáte, vyplatí se věnovat plánování alespoň o něco víc času, než jen mrknout na mapu a naházet věci do batohu. Tohle pohoří je sice na první pohled klidné a nenáročné, ale právě proto ho lidé často podceňují – a pak je překvapí, jak rychle se počasí na hřebenech změní nebo jak dlouho jim ve skutečnosti trvá přejít trasu, kterou si naplánovali podle mapy s optimistickým odhadem.

Základem je správné načasování výletu. Orlické hory jsou krásné prakticky celý rok, ale každé roční období nabízí něco jiného a taky klade jiné nároky na vybavení. V létě je potřeba počítat s tím, že hřebenové partie jsou vystavené slunci i větru, takže pokrývka hlavy a dostatek vody nejsou žádná zbytečnost. Na podzim se zase krajina promění barvami, ale dny se krátí mnohem rychleji, než by člověk čekal, takže je rozumné vyrážet na túru s dostatečnou časovou rezervou a nespoléhat na to, že se do cíle dostane za soumraku. Zima v Orlických horách umí být pořádně tuhá, s vysokou sněhovou pokrývkou, a pokud plánujete zimní výlet mimo upravené stopy, bez patřičného vybavení a zkušeností se tam raději nepouštějte.

Dále je dobré sledovat aktuální předpověď počasí těsně před odjezdem, nejen den nebo dva dopředu. Horské počasí se mění rychle a to, co platilo v pondělí, nemusí platit ve čtvrtek, kdy skutečně vyrážíte. Zvlášť na hřebenech kolem Deštné v Orlických horách nebo směrem k Šerlichu dokáže vítr a náhlá mlha zkomplikovat orientaci i zkušeným turistům.

Neméně důležité je reálně odhadnout vlastní fyzickou kondici a kondici všech, kdo s vámi jdou. Orlické hory sice nepatří k nejnáročnějším pohořím u nás, přesto některé trasy, třeba výstup na Velkou Deštnou nebo delší hřebenovka, dokážou pořádně prověřit nohy i výdrž, obzvlášť pokud je vezmete s dětmi nebo staršími rodinnými příslušníky. Lepší je naplánovat kratší, ale příjemnou trasu, než se nutit do kilometrů, které nakonec zkazí celý zážitek.

Praktické je také předem si zjistit, kde je možné zaparkovat a jak to vypadá s dopravní obslužností v okolí vesnic jako Deštné, Říčky nebo Orlické Záhoří, protože parkovacích míst bývá u oblíbených výchozích bodů méně, než by si člověk přál, zvlášť o víkendu v hlavní sezóně. Pokud plánujete využít i místní restaurace nebo horské chaty, nezaškodí si ověřit jejich otevírací dobu, protože mimo sezónu bývá provoz omezenější.

A nakonec, i když to zní jako banalita, nepodceňujte obuv a základní vybavení – pevné boty, něco na převlečení, baterka a nabitý telefon dokážou z náročnějšího dne udělat příjemný výlet místo nečekaného dobrodružství.